Ilustrační foto: Pixabay

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

6. 9. 2024

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Letní soutěž 2024 Můj příběh vzpomínky

Autor: Vlastimila Kosorínová

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 29.11.2024 12:04

Moc hezké! Připomnělo mi to dávnou vánoční rybí polévku, do které se nedopatřením dostala žluč.

Marie Macková 28.9.2024 17:51

Vlasti, moc se povedlo.

Soňa Prachfeldová 26.9.2024 13:40

Hezká vzpomínka, moravské nářečí mám ráda, je milé a lidsky hřeje. Horčáky, kór ty mladý matou, dokonce někdy i oliznu.

František Matoušek 8.9.2024 11:16

Hezkýýý...

Vlastimila Kosorínová 7.9.2024 15:33

DĚKUJI,za spětnou vazbu,měla sem obavy.

Eva Mužíková 6.9.2024 22:05

Také mně se Váš styl psaní moc líbí.

Marie Měchurová 6.9.2024 20:00

Moc se mi to líbilo. Manžel pochází ze Vsetína, nářečím nemluví, ale jeho rodiče mluvili. Valaši jsou hodní a přátelští.

Alena Gebauerová 6.9.2024 16:20

Musím jsem přidat jednu úsměvnou historku. Vedle našeho stanu měl pan košík hořčàků. Tak jsme mu řekli, že se nejí, ale on na to, že když se uvaří v mléce, hořkost zmizi. Vařil je asi hodinu na propanbutanovem vařící a poté je samozřejmě musel vyhodit.

Libuše Křapová 6.9.2024 15:49

Hezké vzpomínání :-)

Dagmar Vargová 6.9.2024 15:27

Moc hezké! Ale té kulajdy je mně líto. Mám kulajdu velice ráda, paradoxně však nejím houby. Takže si je z kulajdy vybírám pryč. Jejich vůně v jakémkoliv jídle mně nevadí.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na prázdniny před padesáti lety: Nejkrásnější záchod

Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě sledovat, jak tatínek letí po cestě k našemu domu, rozepíná si svršky a utírá zpocené čelo.

Zuzana Zajícová

Vůně léta - naše lesní víla

Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se zavřenýma očima, vychutnávat si poslední zbytky spánku a pomalu odplouvající sen.

Jana Vargová

Přiliš častá samota

Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly prázdniny a mamka mi dala manželům Anince a Emilovi na prázdniny na jejich chalupu.

Ingrid Hřebíčková

První láska

Bylo to před padesáti lety. Bezmála. Chyběly mně dva měsíce do mých šestnácti let. Dívka v rozpuku.…

Michaela Přibová

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová