Moje prázdniny před šedesáti lety

Moc hezky jste to napsala. Přestože jsem měla prázdniny po většinu svého života, ty v mládí byly nejkrásnější, bezstarostné a plné dobrodružství, přestože jsem je většinou trávila doma. Žádné cizí země, žádné moře. Jen přehrada a lesy.

Prázdniny je magické slůvko. Voní po seně, jahodách, po právě skončené bouřce. A vůbec se mi zdá, že dřív, když člověk chodil do školy, byl svět jaksi jiný. Člověk měl svoje jistoty, domov mu vytvářeli rodiče a prarodiče. A až když vyrostl zjistil, že to není jen tak, o všechno se starat a ten domov vytvořit sobě a jiným. A že i ty prázdniny dají plno práce, když se hlídají vnoučata. A stejně to léto v dětství bylo tak nějak voňavější. Vyšla jsem u prarodičů na dvorek a zahrádku, smály se na mě maliny, lákaly mě lusky, kvetly kytky, každá trvalka měla svoje místo. Byl to svět, na který ráda vzpomínám. Dneska vyjdu v letním ránu na svou zahradu a místo letní pohody na mě řve denně že všech stran nějaká práce. Člověk si toho nevážil, že je dítě a že má prarodiče. Kdyby se tak dal jeden den prožít a vrátit...

Jako kdybych se vrátila do krásné doby dětství, děkuji :-)

Jo, to bývaly časy jahod a malin nezralých. Taky ráda vzpomínám, i když jsem chodívala na brigády do hrachu, do sena a později do Svitu v Gottwaldově.

Anno, jako byste popsala moje prázdniny. Ale já bych to tak hezky napsat asi neuměla...

Milé vzpomínaní. Jako kdybych se vrátila o 60 let.

Pěkná vzpomínka. Před šedesáti lety jsem žádné prázdniny už neměl a makal jsem ve fabrice.

Moc milé, poetické. Mám podobné vzpomínky.

Moc milé vzpomínky. Děkuju. Prázdniny jsem si pokaždé užila.

Já jsem o prázdninách trpěla sennou rýmou, ale v srpnu už odzněla a já si je užívala. Samozřejmě, že byl i stan z deky. Takový malý byteček. Díky za vzpomínky.