Rocker v penzi

Přeji vám dlouhý a dobrý život a zlepšení zdraví.

V r. 2009 jsem prodělal operaci nádoru na pleně mozkové, teď, kdy mi táhne na 74 roků, jsem ztratil cit v prstech, takže vím, o čem píšete. Pro kytaristu je to katastrofa, stejně jako pro Vás, pro mě nebo pro mého kamaráda Jarouška Wykrenta. Člověk chce, ale nejde to. Ale víte co? Hlavně že muzika je tady s námi, že žije a tím nám i pomáhá a my žijeme s ní a tak to i zůstane! Přeji Vám mnoho mnoho zdraví i optimismu. Co jiného? Drž se, chlape!!!!! Moc zdravím, hifidědek Hugo

Už tu mnohé zaznělo, ... a tak prostě budu držet palce i pěsti, ať jste brzy zase při síle a v dobré náladě, při činnostech, které máte rád. Přeji hodně zdraví a taky štěstí.

Utekl jste hrobníkovi z lopaty a to je dobrá zpráva. Myslím, že ta nejlepší. Moc Vám přeji, ať už se do špitálu nikdy nevrátíte a jste zdráv.

Přeji vám, ať toho času, který jste získal tím, co jste protrpěl, využijete jak nejlépe to půjde. Možná se vám teď díky tomu otevřou dosud nepoznané obzory. Tak ať se vám líbí.

Je mi jasné, že dobrých rad už jste si vyslechl moře. Vždycky jsem trochu záviděla lidem, co umí na něco hrát a dobře zpívat. Kdysi dávno jsem se pokoušela ovládnout bráchovo banjo, ale když to není v uších...Ruce zlobí? Zkuste je trénovat po troškách. Tchýně po zákrocích a ozářkách měla "sloní ruku". A stejně vyšívala nebo pletla. Zanevřít na muziku by bylo škoda. Hudba je úžasná. A kdyby to nešlo s kytarou, co klávesy? Držím vám pěsti. A navíc, máte ještě osm životů.

Držím palce, rokerům i kocourům a hlavně vám. Pratchett je můj oblíbenec, to je dobré čtení. :-)

Jo, roker, ten tvrdý život má :-) nezoufejte, opravdu bude za nějaký čas líp. I v důchodu se dá žít, mnohdy lépe než v aktivním procesu. Jen co vám plně dojde fakt, že máte trvalý příjem a nic nemusíte. A samozřejmě až se zhojí nemocné a přestane bolet bolavé. Pratchetta jsem také četla :-) je lepší než.... Nebudu psát srovnání, nechci nikoho urazit, každý máme jiný vkus :-)

Jojo, tohle už mám taky za sebou. Na únor 2009 nikdy nezapomenu. Tehdy mi byla identifikována rakovina a bylo vymalováno. Operace, ozářky, chemoterapie, různé kapačky. Trvalo to devět měsíců, po návratu do práce mi bylo naznačeno, že mě tam nechtějí. Tak jsem se naštvala a od dubna 2010 jsem byla v invalidním důchodu, bože, to byla úleva. Myslím si a držím palce, že si zase budete užívat života jako před tím, jen s malým omezením. Tak držím palce.

Držím palce. Důležitý je pozitivní přístup a neutuchající optimismus. I když je to obtížné, sám jsem si to zažil, i když z jiného soudku - v rychlé sekvenci za sebou oční operace (chalazea), do tří dnů od ní úmrtí manželky, do měsíce poté neskutečné zhoršení a stavu kyčle včetně děsivých bolestí (spásonosný Diclofenac Duo, který ulevil aspoň na dva dny), pak na divokou kartu operace a náhrada kyčle a poté z radosti, že jsem přežil skoro smrtící postcovid a opět v nemocnici na hadičkách. A to vše během třičtvrtě roku před třemi lety. Ale je to pryč a nyní pohoda!!!