Vůně léta - naše lesní víla

Moc hezký článek. A moc dobře se také četl. A těch vůní zmíněných! Všeobecně vůni lesa mám moc ráda a je jedno zda voní borovice, smrk nebo nějaký listnatý strom. A vůně lesních jahod, hub je pro mě neodolatelná. A jak krásně voní uschlé seno, i to patří k letním vůním.

Nevěřila bych, že si vůni z mládí dokážeme vybavit i v pozdějším věku. Nikdy nezapomenu, jak voněla ranní valaśská louka na pionýrském táboře.

Jo, a vůně borovic, ty mi zase evokují dovolené v Chorvatsku a procházky podél moře, kde to byla samá borovice. :-)

Mám také ráda vůni borovic a je v mém podvědomí uložena od doby, kdy jsem se jako osmiletá léčila v lázních Jeseníky s onemocněním plic. Jednou z terapií byly časné ranní vycházky do blízkého jehličnatého lesa, kde byl ještě hustý ranní opar a v něm převládala vůně pryskyřice vytékající z borovic i vůně jehličí. Nezapomenutelná vůně, dnes pro mě i vůně dětství. Děkuji za hezký článek.

Po přečtení článku se mi vybavila čichová vzpomínka na dobu, kdy jsme měli chalupu. Čerstvě posečená tráva. Kdykoliv jdu kolem posečené louky, zahrady,... hned jsem ve vzpomínkách. Děkuji.

Také jsem se zasnila ... Prvním že smyslů, který s věkem slábne, je opravdu čich. Vzpomínky na vůně zřejmě zůstávají. Alespoň mně se s nimi vynořují z paměti lidé, místa, jídla, ...

Krásná vzpomínka!

Překvapilo mne, když jsem se někde dočetla, že v dětství je náš čich nejlepší.

Vrátila jsem se ve vzpomínkách do mého dětství.. Děkuji.