Vyznání

Paní Jarmilo, "moje" vesnička je mezi Brandýsem a Káraným, a nemá ani kostelík, ani hřbitov, jen zrenovovanou kapličku u cesty, a z bývalé hospody je teď ten obchůdek Vietnamců. Přesto se tu žije krásně, a proto velebím celý tento region na průsečíku Jizery a Labe...

Na malých vesnicích někdy není ani jeden obchod a trvale žijící lidé se dají spočítat na prstech dvou rukou, ostatní jsou chalupáři

Musím se usmívat: "nakupovat můžu nejméně v sedmi různých supermarketech" a co takhle: jedna předražená Hruška, jedna vietnamská večerka a jeden malinký paneláková Coop, doktor dvě dopoledne v týdnu, lékárnu nám zrušili a nejbližší je 15 km... a přece zde žijí lidé, jen se na ně zapomíná. Vždyť republika končí hned za Pardubicemi :-) Ano, život není u nás zrovna lehký, ale i tak ten náš kout máme rádi. Po přečtení Vašeho článku se mi chce zvolat slovy klasika: Šťastná to žena.

Brandýs nad Labem je malá vesnice?

To největší životní štěstí je v tom, být doma šťastný. Mít dobré rodinné zázemí, prima kamarády, sousedy a místo k životu v krásném koutě naší vlasti. Moc hezky to napsala.

Díky moc za nádherné vyznání lásky k novému, ale hlavně dobrému místu pro život ♥

Měli jste při výběru bydliště zjevně šťastnou ruku. V Brandýse jsem byla na výletě a moc se mi líbily zdejší památky i pohodová procházka kolem řeky. Tak ať se vám v tom pěkném místě a mezi milými lidmi nadále dobře daří. :-)

Moc milé vyznání.

Hezky jste se vyznala. Když člověk dobře bydlí, má kolem milé sousedy, je život veselejší. Já mám také to štětí, že jsem si vybrala dobré místo pro život.

Pěkné vyznání, dobré místo jste si vybrali. A do Prahy blízko, líbilo by se mi tam. :-)