Ilustrační foto: Pixabay

Můj seniorský den: užívám si hlavně ranní rituál u novin a voňavé kávy

18. 6. 2024

Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže díky inkontinenci to válení v posteli prodlužovat nemůžu a na poslední chvíli, už v křeči, pádím na záchod. Super, stihla jsem to.

Jarní soutěž 2024 Můj příběh senioři

Autor: Jana Kociánová

Hodnocení:

(4.9 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Jurečková 18.6.2024 13:18

Já noviny nekupuji, ale ranní kávu a detektivky v televizi si vychutnávám. Dělám věci, na které nebyl dřív čas a je to paráda. Mějte se moc, moc hezky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Můj sešívaný seniorský den

Zřejmě vám při čtení nadpisu bleskne hlavou otázka, jak může být den sešívaný? Já vám to vysvětlím.

Elena Valeriánová

Křehké dámy o berlích

Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po vlhké dlažbě a jela jsem k zemi jako namydlený blesk. V mé malé dušičce i v těle se jako by život zpomalil.

Ilona Ondráčková

Můj seniorský den: funguji na sluneční baterie

Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych řekla, že funguji na sluneční baterie. Zamračený den mi bere veškerou chuť do života, bolí klouby i kuří oko a já mám pocit, že je mi nejmíň stopadesát let.

Marie Faldynová