Za tuhého socialismu jsme to měli mnohem jednodušší! Krásná doba to byla!

"Stáří " píši v " ", neboť se osobně stará necítím být :-) :-)

Hlásí se "prskoš" :-) :-) Těžko mohu článek považovat za vtipně podanou ironii, když moje dětství, dospívání, mládí mělo pracovní charakter, prostě pravý opak. Všichni jsme kopií svých rodičů, ale naštěstí neneseme odpovědnost za jejich jednání. S dětským rozumem jsem měla rodičům za zlé, že mi neposkytovali stejně šťastné dětství, jako ostatní rodiče mým vrstevníkům. Až nyní vidím, jak skvěle mě a mé tři bratry připravili do života, neboť dnes se mám nejlépe, jak jsem se kdy měla. Pokud případně dochází v mém životě k nějaké újmě tak vím, že je to důsledek mého chybného rozhodnutí, za které nesu odpovědnost a nemám důvod "brečet", že mi to způsobil někdo druhý. Dřív jsem měla komplexy z adresných i neadresných ironických poznámek, dnes už ne, protože vím, že vypovídají o autorovi samotném. Nemá důvod s někým nesouhlasit, neboť každý má právo na svoji pravdu. Přeji všem krásné "stáří" i těm, kteří zase naopak nechápou mě :-) :-) :-)

Teď jsem se musela zasmát svým překlepům. Ale nepřišla jsem na to, jak opravit svůj už uveřejněný názor, takže se omlouvám.

Vtipný článek pdaný s chytrou ironií. Škoda, že někdo nepochopil. Souhlasím s Jaromírem, prostě excelentí. Díky Zuzko!

U mě a za mě dobrý...co to plácám, parádní, no prostě excelentní :-)

Jani, děkuji Ti. JÁ na svá školní léta vzpomínám s láskou a nostalgií a již několikrát jsem o nich vyprávěla celé rodině mého syna. Mám v nich vnímavé posluchače. Zkátka prožívala jsem hezké dětství a ráda na tuto dobu vzpomínám. Moji rodiče pracující v zemědělství jistě neměli lehký život, ale já, ani sestra jsme to nepociťovaly tak dalece, aby to naše dětství negativně poznamenalo. Tak to bylo, tak na tu dobu vzpomínám JÁ.

Paní Jano, dovolte mi abych se zasmála, "s láskou a nostalgií"? Steskem po minulosti? Tedy bacha na alzheimera. To jsem raději "prskoš", který až nyní, po nepěkných prožitcích od dětství do dospělosti, poznává krásy života. A můžete mi věřit, "že na to mám", na rozdíl od těch, kteří "na to měly" jako děti. Jak vidno právě jste se pasovala na "soudce prskošů". :-) :-)

Se zájmem jsem přečetla skvělý článek Zuzany. Je napsán skvěle a zároveň konfrontačně tak, že každý ze čtenářů má možnost si vybrat, zda uvítá příležitost zavzpomínat na svá školní léta s láskou a nostalgií nebo bude "prskoš" a za každou cenu se bude snažit zviditelnit jako politicky správně orientovaný čtenář-kritik, soudce! Je to každého svobodná volba. Já preferuji apolitické retro vzpomínky.

Všechno je to jenom o lidech. Vykořisťování , války, komunisti, špatná vláda. Co jsme si, to jsme si. Každému se něco líbí a něco považuje za úplně nejhorší. Kdyby se sjednotily názory na dokonalý ráj,tak ráj na zemi bude. Protože jsme však ovce ,tak si ráj nezasloužíme.

Díky za čĺánek. Já na ta léta vzpomínám jen v dobrém a nebylo toho málo.