Demence, nebo humanismus?

Nikdy jsem láhev se vzkazem neposlala,ani nenašla. Tak posílám alespoň touto cestou : "Buďme k sobě ohleduplní" ✿ ◕⁠ᴗ⁠◕⁠ ✿

Tak vzkazy v láhvích... Pěkný fejeton, jenže já jsem dlouho přemýšlel jestli na něj reagovat. Kdysi jsem totiž taky našel láhev se vzkazem. Nebo spíš vyznáním, výpovědí... já nevím jak to nazvat. Chlapi znáte Doupov. Doupovské hory. Vojenské cvičiště. Desítky dnes už jen tušených zaniklých vesnic. Jeseň, Mětíkalov, Heřmanov... Zbytky zdí zničených stavení zarostlých bezem, kopřivami a lebedou. Je to nějakých čtyřicet let. Byl jsem tam tehdy služebně a tak jsem si jednu volnou neděli vzal řidiče a jel se ,,podívat". Podle mapy jsem našel bývalou osadu Heřmanov. Možná půl kilometru do kopce v srpnovém parnu jsem se prodíral po pás kopřivami. Osadu jsem našel. Jo... nízké zarostlé zídky bývalých chalup. Snad jen povědomě tušená náves, kaplička... tady možná hospoda. Vstoupil jsem do jednoho takového stavení... tedy toho co z něj zbylo. Ve vlhké hlíně podlahy zbytky porcelánových střepů hrnečků či talířů... Kus nějakého zteřelého rámu obrazu se střepy kolem. Tak jsem nohou odhrnoval ty pozůstatky. V rohu místnosti, snad bývalé sednice, nějaká láhev, tedy byl vidět jen kousek. Nevím co mne to napadlo a láhev jsem vyhrabal. Byla to taková snad pivní láhev z hnědého skla. Očistil jsem ji od nánosu hlíny a uvnitř spatřil nějaký papír. Korková zátka nešla vytáhnout. No tak jsem tu láhev rozbil... A uvnitř jsem našel ruličku papíru snad stránku vytrženou ze školního sešitu...promiňte...začínají se mi potit brýle. Ten papír se téměř rozpadal. Němčina není moje nejpevnější stránka, ale na tom listu byla zpověď snad desetiletého kluka, nějakého Seppa. Sepsal vše co cítil na jednu stránku. Před odsunem, dal do láhve a zakopal. Tam nebyla žádná politika. Tam psal o hrušce za humny, se které spadl. O studánce za vsí... Já tvrdý voják jsem nad tím dopisem či vzkazem brčel s prominutím jako starý vůl. Až se mi stářím a slzami totálně rozpadl v rukou. Tak tedy... raději deset lahví s nějakým vtipným vzkazem, než jednu jako já . :-(

Kdo si hraje,nezlobí.

Máte vynalézavého kamaráda. Možná by svoje teritorium mohl rozšířit. Vybavila jsem si podobné aktivity za mé puberty - s nafukovacími balónky jsme vypoustěli adresy. Nikdy nám nikdo nenapsal. Díky za další nedělní povídání.