Až umřu, bude to brnkačka. Vím, jak to na druhé straně vypadá, znám to tam, říká motorkář, léčitel a šaman Jiří Libánský

Díky sociální politice a systému, který se od 1.republiky zdokonaloval, jsme dnes tam, kde jsme. Ale to jsem odbočila od tématu. Kvantová fyzika, šamanismus, bubínky je pro mě "španělská vesnice" a přesto DÍKY pneumonii, kdy jsem měla 2100 leukocytů, 3 litry vody a hnisu na plicích, CRP 350, po deseti dnech šílených bolestí hrudníku, také vím jaké to je na "druhé straně" a mohu říci, že je tam KRÁSNĚ. Pouze DÍKY sebepoznání jsem dnes zdravá, bez jakýchkoliv medikamentů ♥♥♥

Proti gustu žádný disputát. Kdo esoterice věří a pomáhá mu, má skutečně štěstí. Přeji hodně zdraví v důchodu.

Byly to hezké roky. Děkuji Ti.

Říká se: Měl devět řemesel a desátou bídu. Díky sociální politice a systému, který se od 1.republiky zdokonaloval, nás snad nic takového nečeká. Hlavně, ať ti slouží zdraví!

Pane Libánský přeji pevné zdraví a radosti ze života.Velmi zajímavé vyprávění,

Vida, další zajímavý rozhovor z archivu. Jiří, zdravím a měj se dobře.. :-)

Pane Dostale, vy mě vždy dostalete.

:-) :-) :-) Paní Škopánová jenom z principu osočila nekalou konkurenci vlastní mentální metody, romantika proti mánii je jako skokan proti ropuše; jako parťák Karla Kožíška Jiříkovu vidění fandím... :-) :-) :-)

Děkuji Jirkovi i Honzovi za zajímavý rozhovor. Přečetla jsem ho jedním dechem. Jsem ráda, že jsem tě na ičku potkala a vzpomínám na setkání v Loučné a svezení na motorce kolem Losin. Přeji pohodu, spoustu zálib a radost ze života.

Dano S. Byla doba, kdy jsem 20, nebo 25 let nenavštívil žádného lékaře. Pak jsem dostal cukrovku a začal kolabovat. Řekli mi, že už do smrti budu muset si píchat inzulín. Skoro rok jsem si ho píchal a léčil se. až jsem měl normální hodnoty a na cukrovku zapoměl a po doktorech nechodil. Pak jsem po letech zjistil, že při řazení na motorce nemám cit v prstech na nohou. A to už bylo pozdě. Ta mrcha zákeřná si ve mně potichu a nenápadně dělala neplechu a došlo až na amputace prstů. Další okolnost byla, že jsem se živil léčitelstvím. Abych se uživil, bral jsem za to dost peněz. Bylo mi to blbý, a tak jsem požádal "tam nahoru" o nějaký stálý příjem, abych mohl léčit třeba i zadarmo. To se mi splnilo. Vždycky osud najde cestu, jak mi to splnit. Tentokrát mi zařídil plný invalidní důchod. Tak zrovna tohle jsem nemyslel. Moje chyba, chtěl jsi stálý příjem? Chtěl, tak teď nefrflej.