Alespoň jednou za život stanout na vrcholu Bezdězu

Jsou tomu čtyři roky, co jsem se má Bezděz vyšplhala po vlastních nohách. Hezký článek.

Hezký výlet. Bezděz jsem ještě nezdolala.

Děkuji, na Bezdězu jsem byla jen jednou, a to ještě mimo sezónu, takže hrad byl opuštěný, navíc je to už téměř 40 let. Ale výlet to byl také pěkný. Je to moc hezká krajina.

Když už jsem tam nebyla, tak jsem vzala za vděk tento hezký článek. Určitě je tam hezky, ale myslím si, že tam má noha už v mém věku a ne zcela zdravých nohou už nevkročí.

Děkuji za článek a věřím, že se najde několik odvážných turistů - milovníků dalekých výhledů do kraje a taky milovníků historie a na můj milovný hrad Bezděz se vydají. Bezděz na mne tady v mé domovině vykukuje každou chvíli a byla jsem na něm mnohokrát, jednou dokonce i na Bezdězu Malém a na tom Velkém naposledy se synem a vnoučkem před 5 lety, také v 70. Sestup po těch vyhlazených plotnách je, pravda, místy o zlomkrk. To, jestli personál chodí v sezóně na hrad denně pěšky, je dobrá otázka, taky by mě to zajímalo.

Hezký článek:-)

Ve vesničce Bezděz, kousek pod úpatím strmého kopce jsem žila po maturitě tři roky. Krásná krajina a krásné vzpomínky. Jo mláďí.

Na vrcholu Bezdězu jsem stanula v rámci branného kurzu na fakultě, který se konal ve Starých Splavech. Nahoru jsme vytlačili kola. Poté, co jsme se se rozhlédli po kraji, jsme si užili krásný sešup. Byl to jeden z mých nejhezčích zážitků na kole. (Další parádní byl z Ondřejova do Chocerad.)

Na Bezdězu jsme byli s dětmi, už je to strašně dávno. Jezdili jsme do St. Splavu na podnik. dovolenou. Teď tam jezdíme na houby a vždycky ho z dálky pozdravím.

Krásné fotky. Kdysi, už hodně dávno, jsme se ženou na Bezdězu byli. V Doksech jsme si platili letní byt.