Některé prohřešky proti českému jazyku by měly být trestným činem

Cestou na tůrách zkoušíme 11 letého vnuka a zrovna podmiňovací způsob. Vysoko nad námi vyniká znalostí anglického jazyka. Možná jsme obě s dcerou vyslovily " guljať na kaňkách". Ale nepřebíraly jsme obraty z Rj. A jeho generace češtinu tolik nezvládá, hodně používá Aj a tak " dělat vaření, mytí," se často do řeči připlete. Kritizovala bych u veřejných činitelů a novinářů. Já jsem ráda, že se dorozumím, čtu, vidím, chodím....Jazykozpytce zde na Íčku to možná nadzvedává, ale já jsem ráda, že jsem s vámi ve spojení,.

:-) Že by kurs geocachingové kačeny? :-) :-) :-)

Máte naprostou pravdu. Mě taková řeč také tahá za uši. Na anglické názvy obchodů jasem přímo alergická. Mnohdy musím nahlédnout dovnitř, abych poznala, co se tam prodává. O Václavském náměstí říkám, že kdyby tam nebyl sv. Václav na koni, tak ni nepoznám, že jsem v našem hlavním městě. Když k tomu přidám i nelogické vyvěšování ukrajinské vlajky, tak ani pomalu nepoznám, že jsem ještě v Čechách.

19:09 oba tvary možné :-)

Víte ono to začíná na základní škole a nakonec se to projevuje ve veřejném prostoru. Problém je to, že většina lidí ve veřejném prostoru a to se především týká i medií, není schopna dát dohromady jasnou a pregnantní větu v českém jazyce a tak si možná takto "pomáhají". Samozřejmě tím také dávají najevo jak jsou "světově emeričtí". Pokud se třeba setkám s podobnou osobou nebo je to na nějakém veřejném setkání a dotyční svojí mluvu světácky prokládaji počeštěnými "englickými" výrazy (většinou říkají, že nejsou schopni najít český ekvivalent a správně se vyjádřit) tak na ně spustím anglicky. S tím, že asi pro ně bude tedy lepší přímo hovořit v angličtině. Ve velké většině ale pak koukají jako čerstvě vyorané myši a rychle se vracejí k češtině. A zmiňovaná paní Shillerova .... asi si všichni pamatujeme, jak na TV obrazovce byla v reportáži z jednání v Bruselu, kde se také pokusila hovořit v několika nesrozumitelných slovech angličtiny, aby nakonec skončila u češtiny s překladem. Takže ta by se ve svém věku už mohla zamyslet nad používáním "englických" výrazů místo českých a co je lepší. A to se týká i současného předsedy naší vlády. Třeba Babiš (a osobně ho nemusím) toto většinou skoro nedělá ( s vyjímkou jeho někdy svérázné českoslovenštiny). A proč? Hovoří totiž skutečně několika jazyky a nepotřebuje si léčit komplexy, zvyšovat sebevědomí a být, jak se říká, cool. A o tom to je.

Možná si někdo myslí, že správná mluva není zcela nutná, hlavní je obsah řečeného. I zde se už několikrát vedla debata o tom, že správná gramatika je potřebná jen v článcích, zatímco např. na chatu je to jedno. Vy jste ve svém příspěvku možná udělala jeden hovor z více situací, ale to nevadí, alespoň je to souhrnně pěkně na očích. Co se týče zdejších nevymýtitelných chyb , jsou to hlavně chyby typu Vadí/nevadí mě, líbí se mě, četla jsem jí (knihu), je to vyjímečné, aby jsme tam byli včas, více složitý. A ještě něco, prosím. Je správné teď vyřčené Návrat izraelských rukojmích nebo rukojmí??

Hledat chyby druhých, obzvláště v tomto věku, by pro mě bylo ztrátou času, který mohu věnovat věcem užitečným (praktickým). Měla jsem spolužáka, který 2x propadl, vyšel v sedmé třídě a vyučil se pokrývačem. Do poslední chvíle byl vynikající řemeslník. Před měsícem, v plné síle, náhle zemřel. Čest jeho památce ♥ Víte jak by byt svět nudný, kdyby v něm byli všichni dokonalí, nejen lingvisté? :-) :-)

Děkuji všem za pozitivní příspěvky. - Nechci touto cestou komentovat komentáře (?), nicméně musím pozdravit paní Ježkovou: Vaše články s tématikou českého jazyka čtu velmi pozorně, jsou pro mě dalším poznáváním nejen gramatiky naší mluvy. Mám stejné pocity jako Vy - vidím a slyším chyby, a obrazně řečeno se mi otevírá kudla v kapse. Co ale nevím, je - co s tím?

Váš příspěvek potěšil moji lingvistikou duši. Tak trochu jazykovědec (jazykovědkyně) jsem. Studovala jsem dva cizí jazyky na vysoké škole, další v průběhu života. Přitom je samozřejmě nezbytná i dobrá znalost češtiny. Byl mi dán jazykový cit. Trpím často nejen při poslechu, ale i při čtení. Coby částečně jazyková korektorka vidím chybu okamžitě. Což mi kazí požitek z třeba zajímavého obsahu. Byla jsem moc ráda, když mě pan šéfredaktor Raška před časem požádal, abych napsala pro tento portál sérii jazykových koutků – zcela podle svých představ.

Někdy musíme být ve střehu, "aby jsme vůbec věděli vo co gou" :-)