Neveselé "veselé" Velikonoce

Děkuji vám, moje zpřízněné dušičky. Nejsmutnější na tom je, že člověk jako my se už těžko dožije dospělosti těch "nově vysazených" mm

Soucítím s vámi. Také nemám ráda zbytečné plenění zeleně. Bohužel, právě takový zážitek jsem měla před Velikonocemi u nás ve městě v jedné z ulic. Šla jsem po chodníku, který byl lemován vzrostlými stromy a okrasnými keři. Právě krásně kvetly zlaté deště, když mě zarazil nepříjemný zvuk. U chodníku stál jakýsi pojízdný štěpkovač a dělníci do něj ládovali ty kvetoucí keře. Pak jsem objevila několik pařezů po mnohaletých stromech. Nevydržela jsem a volala na městský úřad. Paní z odboru zeleně města vůbec nevěděla, že se něco takového děje a odbyla mě, ať si zavolám na krajský úřad. Udělala jsem to. Prý se tam bude kopat nová kanalizace , tak všechno zelené musí pryč. Prý tam pak vysadí nové. Kdy, neříkala. Jsem z toho smutná, jak málo si vážíme přírody i tam, kde je jí málo, to jsou města. Věřím, že vám je smutno. Mně také.

Mařinko, je mi to líto, že vám připravili smutný vstup do jara. Já většinou obrečím každý strom v dosahu svého dohledu. Vůbec nechápu, proč musíme tak zběsile potlačovat zeleň právě v době, kdy přicházíme o spoustu lesů a letní vedra mohou bez překážek vysušovat krajinu.

Děkuji všem za morální podporu. Ačkoliv jsem si to nemyslela, docela hrubě se mě tato ztráta dotkla. mm

Máte pravdu, logika zde není.

Poeticky laděný úvod článku je nevesele ukončen pahýly útlých kmínků. Za rok, za dva možná nebude pohled na ně tak smutný.

Loni nám přišel doporučený dopis, že musíme na pozemku za hřištěm zlikvidovat větve stromů, které jsou v blízkosti drátů vysokého napětí. Manžel, ale zjistil, že stromy nerostou na naší parcele, ale na vedlejší. Tak jim také odpověděl. Ve finále přijela četa s plošinou a větve odstranili sami. Odkazovali na nějaký zákon, takže s tím nic neuděláme. Ale máte pravdu, je to smutný pohled. Včera odpoledne jsem to nemohla už doma vydržet, sedla na elektrokolo a jela do přírody. Jenže větr byl příšerný. Dohnal mě všude, a tak jsem asi po hodině vše vzdala a jela domů....

Neveselé, smutné. Ale příroda si opět pomůže.

Je to smutné, jak odjakživa musela většinou ustoupit příroda. Nevnímám to jako pokrok.