Velikonoční pondělí

Za ztížené pracovní prostředí vám měli dát příplatek. U nás bylo hodně koledníků, převážně děvčata a mně vysšupali mladí hasiči, snad letos neuschnu.

Děkuji všem za komentáře. Letos jsem na Velikonoční pondělí udělala chlebíčky a nachystala na stůl pohoštění pro koledníky. Za dopoledne jich přišlo osmnáct, první Milulkovi vnuci s Martinem a poslední před dvanáctou zeť od Tlapáků se dvěma chlapci. Dědeček se vždycky, když přišla parta koledníků schoval, aby po něm nikdo nechtěl něco nalévat a ne že by mi to vadilo, ale bylo znát, že tím byli všichni překvapení. Za tu dobu, co jsem totiž chodila na velikonoční pondělí na rychtu byli zvyklí, že byl doma dědeček sám a vždycky jim natočil pivo a poseděl s nima a pokecal. A letos nic... Přišlo mi, že je to docela zaskočilo. No všechno je jednou poprvé, ne? Dědeček povídal, že na ně nemá náladu... Jenom by mě zajímalo, na koho tu náladu má :-)

Já se tedy nedivím! A jsem ráda, že jsme se s kamarádkou na rychtě loni zastavily a pěkně si ji prohlédly.

Úžasné perníkové kraslice! Jen závidím.

:-) :-) :-) Já jsem si vždycky jenom říkala, že mě přece něco takového nevytočí, já mám z domova trénink, o kterém se nikomu ani nezdá. Syn byl a vlastně pořád je umíněný a svéhlavý, ale teď jsem vlastně šťastná, že takový po tom úrazu hlavy zase je. Mohlo být hůř, tohle je jenom stejné, jako když byl v pubertě... Navíc jsem si říkala, že je to jako v tom vtipu, že s dětma je to prý stejné jako s větry. Ty vlastní člověku tolik nevadí... No a od těch cizích je lepší se držet dál :-)

Já bych určitě tak klidný nebyl.

Myslím, že to pan ředitel má dobře promyšlené a naplánované až do důchodu. Kdysi říkal, že pak bude dělat na rychtě správce ...