Zážitky z letiště

V bývalém Sovětském svazu jsem byla několikrát a mám na cestování po této zemi velmi příjemné zážitky.Nezapomenu na tržiště v Soči nebo na lyžování na Kavkazu. Také být v červnu v Petrohradě /leningrad/ a vidět bílé noci, Ermitáž. Také Moskva je velmi krásné město s úžasným a čistým metrem, na rozdíl od NY v USA, kde je špína, bezdomovci a binec. O Rusku by se toho dalo napsat hodně a nic není jen černé nebo bílé. Všude žijí lidé jako jsme my.

Myslím, že vše by se nemělo, jak se říká, házet do jednoho pytle. Byla jsem kdysi v Soči a ráda si vzpomenu. Lidé až na ty, co pracovali ve službách, tam byli dost chudí a hodně skromní. Osobně příjemní. Určitě jim nebylo moc milé, že musí ustupovat turistům. V hotelích se po večerech hrálo první sólo Němcům, ale když se mě jedna mladá žena zeptala, co doma učím, a já řekla, že němčinu, otočila se a šla ode mě pryč. Byli hrdí. Chovali se tak, jak je to život naučil, a žili z toho, co měli k dispozici. Ano, ti dnešní bohatí turisté jsou jiní. Ale kde se to naučili?

Navštívila jsem SSSR 2x. Poprvé v r. 1968 těsně před invazí, zájezd byl Moskva a Uzbekistán, hodnotím pozitivně, druhý zájezd nebyl tak atraktivní, vlastně mi ho na ROH vnutili víceméně, nějak ho nemohli obsadit. Ptala jsem se v Moskvě, co se stalo s carem po revoluci a řekli, že odstoupil. V každém městě nás vodili do parku k pomníku hrdinů, kde stáli pionýři a hořel věčný oheň. Lidi brblali, ale průvodkyni nikdo nic neřekl. Jeden pán poznamenal, že kdyby to byl plný zájezd havířů, tak by průvodkyni s těmi pomníky poslali do ...., ale my jakožto "inteligenti" jsme trpěli tiše. Kromě Kavkazu mi zájezd nic nedal, Rusové burani, co se neumí chovat. Když jsem je později poznala jako turisty v jiných zemích, jak se všude roztahují, všude se ryjou, na stole ponechají hrozný nepořádek, žádné zdovolení, prosím, děkuji, dobrý den, nashledanou, nic takového.

Zajímavé, klidně pište dál.

Taky mám zážitky z letiště v Moskvě, i v Leningradu. Ale ne se zavazadly, ale s celní kontrolou. V obou městech jsem byla dvakrát – jako studentka ruštiny, to jsem absolvovala i mauzoleum, a jako dospělá. Ten chorál musel být úžasný.

V Moskvě jsem byla na výměnném pobytu se třídou po třeťáku na gymplu a jeli jsme tam i zpět vlakem, takže vodku domů jsme dovezli v pohodě. Vodka byla ostatně to jediné, kromě zmrzliny, co se tam dalo koupit. Profesoři, vzhledem k tomu, že už nám bylo skoro 18., nás nechávali ochutnávat :-)