Všechno je špatné. Proč často a rádi podléháme pocitu zmaru

Je to na každém, jak se má, může to z větší části ovlivnit, pokud někdo dává světu najevo, jak se pořád má úžasně, bude to taková nějaká křeč. Důležité pro každého jedince je, aby ho svět těšil, aby měl pořád nějaký plán do budoucna, aby, když se ohlidne, věděl, že něco dokázal, aby se uměl radovat i z drobností. Všichni jsme nakonec obyčejní lidé. I ti slavní, známí, bohatí. A to, jestli jsem na světě ráda, nezávisí na mém majetku ani na tom, jak mě vidí ostatní. Pro mě je úsměvné zjištění, když člověk, kterého jsem považovala za normálního, objeví sociální sítě a žije jen jimi, když se v přesvědčení dá k nějaké zdravotnické, kosmetické, finanční společnosti a žije pouze tím, že hlásá nově zjištěné zásady, které okolí naprosto nezajímají, prezentuje sám sebe, že konečně našel smysl svého konání a ti, co mají odlišné názory, pro něj rázem nejsou nic. Přetvářku myslím ti kolem stejně prokouknou. Ať si každý žije, jak umí, a ať nechá žít druhé. Není potřeba se zbytečně upínat na to, co si o mě myslí druzí, ani není pro můj život důležité zabývat se životy jiných lidí.

Nemyslím, že ..často a rádi.. jak je to v titulku, ale spíš občas se člověk neubrání špatným pocitům, dospělí to překousnou, děti hůře.. Otázku - jak se máš ale nevyřazujme, naopak.

Druhé obelhat lze, ale svoji Duši nikdy, neboť Ona mi každou lež dala neskutečným způsobem sežrat. Každý je štěstí svého strůjcem a jaké si to udělá takové to má ♥♥♥

Na otázku ,,jak se máš?" mám vždy jednu ze tří odpovědí: ,,Mám se výborně, ale nic si z toho nedělám ono to přejde." ,,Mám se výborně, ale nikomu to neříkej, lidi záviději." ,,Mám se jak chci."

Když někdo musí předstírat, že stáří je nejlepší etapa jeho života, tak to má fakt blbý :-) :-) :-)

:-) :-) K čemu jsou soukromé pravdy o životě, když o všech už jsou články? :-) :-)