Jak se mi vymkla oslava MDŽ

To je aspoň pořádný MDŽ, hned je co slavit několikrát :-)

Je to hrozné klišé,psát o rudých karafiátech a všech ožralých. Já tedy si pamatuji mezi lety 1977 a 1989 něco jiného. Oslava byla jen malá,po práci ! ,dostali jsme kytku v květináčí - prvosenky,popelivku....k tomu vázu,korbel,útěrku a podobně. Všichni si popřáli,připili a hlavně chtěli jít už domů ! Možná to bylo tím,že jsme byli malý kolektiv,víc mužů než žen a vycházeli jsme spolu dobře. Můžu se dodatečně pochlubit,že jsme byli BSP a dostali bronzový i stříbrný odznak (mám schované dodnes), na zlatý nedošlo,to už byl rok 89....

Paní Halátová, prověrky probíhaly v sedmdesátých letech, jste s tou svou o padesát let pozadu. Zuzano, váš článek je pěkný :-) Zavzpomínala jsem si na mladá léta , i když z žádné oslavy jsem do porodnice nemusela. Ať přímo nebo po patřičném čase :-)

"Bylo, nebylo, kdysi dávno, to jsem byla ještě mladá a hezká, vládl všude tuhý socialismus se vším tím marasmem kolem. MDŽ se slavilo, jak jinak, ve všech továrnách, kancelářích, jakož i v jednotných zemědělských družstvech tak nějak po soudružsku. Holky všeho věku dostaly rudý karafiát a všichni se ožrali. Na MDŽ byly povoleny mravy a leccos se v kolektivech odehrálo." To jste i tehdy tak cítila, anebo až poté, co se o MDŽ začalo takto veřejně mluvit a psát? "Všichni se ožrali"? "byly povoleny mravy"? "dostaly karafiáty"? Slušný člověk žil slušně za každého režimu. "Tuhý socialismus se vším tím marasmem"? Prostě nesnáším lidi, kteří opakují jakási slova z čehokoliv. A co vy? Byla jste tuhá socialistka?

Tak to byla opravdu Oslava s velkým O. A se šťastným koncem. Všechno nej... oběma.