Thajsko - země přírodních krás, úsměvů, vůní a pohostinnosti

Díky za skvělou reportáž a parádní fotky. Byli jsme před dvaceti lety s mužem tři týdny na přelomu listopadu a prosince. Milí, usměvaví a úslužní místní, Buddha na každém kroku, nádherná příroda, přepychové chrámy, průzračné moře a jeho obyvatelé sledovaní z lodi s proskleným dnem, výlety do pralesa, k řece Kwai, barevná tržiště, neznámé ovoce a zelenina, jídlo na ulici, nekonečné noční toulky, i bídné chatrče, v nichž se brousí diamanty...Kromě nich jsme si přivezli ručně šité oblečení od Indů, orchidejové závěsy aj. A hlavně vzpomínky na úplně jiný svět. Ráda bych si zopakovala.

V roce 2001 nám odletěl syn s manželkou za prací do Thajska. Tato krásná země i jejich práce přímo v Bangkoku se jim moc líbila. Ovšem pracovní podmínky, které měli sjednané přes agenturu jim po nějaké době nevyhovovaly - /zhoršily se/ a tak se nám bohudík vrátili domů. Ale na závěr si také užili jeden týden dovolené v horách a jeden týden nádherné dovolené také v méně známém a téměř liduprázdném ostrůvku. I pro ně bylo Thajsko tou nejkrásnější destinací s překrásnými památkami a laskavými, milými, ochotnými, vstřícnými a úžasně zdvořilými obyvateli ♥

Thajsko jsem měla možnost poprvé navštívila v březnu po roce 1990 a co mi překvapilo, jak tam bylo vše laciné a hlavně oblečení. Ale nepříjemné bylo, že už začínalo období dešťů. Po druhé jsem už letěla koncem listopadu. Dneska už bych neletěla, protože let trvá poměrně dlouho. Thajsko považuji za jednu z nejkrásnějších destinací, kterou jsem měla možnost navštívit. Při druhé cestě jsem jela na poznávačku a u moře jsme pobývali jen 2 dny. Děkuji za krásný článek s fotkami, který mi oživil vzpomínky.

Určitě je to krásná země, hezké fotky. Strach z letadel brání mně i manželovi navštěvovat exotické a daleké destinace.