Vzpomínání na prarodiče a jejich chalupu

Milá vzpomínka.

Zdeničko,hezké,je z toho trochu cítit smutek,že vše je pryč,že jste chaloupku museli prodat,ale tak to je život.Hlavně,že se Ti líbí v Teplicích,tam kde dnes žiješ.

Moc hezké, já měla babičku, matčinu maminku a ta bydlela s námi, ale z tatínkovy strany dědu, ke kterému jsme jezdily se sestrou vždycky na celé prázdniny a vzpomínky jsou pořád jako živé. Děkuji

Já jsem měla milovanou babičku a dědu v Brně. Můj tatínek pro ně tehdy opravil domeček v Andělské Hoře /okres Bruntál/. Mohl se tak o ně starat a pomáhat jim. Jenže, když umřeli, obec na něj začala tlačit, že tam musí někdo bydlet nebo, že musí dům prodat. Táta dům prodal, později toho litoval, ale už bylo pozdě. Já a můj bratr jsme nezdědili nic. Přesto nám zůstaly hezké vzpomínky. Já v té vesnici chodila do školy, která byla jen kousek od domu. Někdy jsem tam přespala a nemusela řešit dojíždění ze sousední vesnice Světlé Hory, kde jsme bydleli. Jen lituji dětí, kteří babičku a dědu nikdy nepoznali.

Hezké počteníčko, dcera bydlí v nedaleké vesnici a Kouřim je krásné městečko a stojí za prohlídku. Je tam skanzen a bývají tam kouzelné trhy .