Manželství v důchodu aneb Někdy se lidi za lásku stydí

Milé. Je rozhodně jednodušší spolu vycházet a být na sebe milí, než spolu bojovat, byť jen slovně. A takové ty drobné pozornosti potěší snad každého. Taky někdy na manžela hudram, ale vím moc dobře, že bez něj by mi bylo ouvej. Sdílená radost je dvojnásobná radost a sdílená starost poloviční starost. Alespoň já to tak mám.

V dubnu budeme s manželem 53 let ve svazku manželském, a za lásku se rozhodně nestydíme. On má svoje malování, já hromadu kamarádek. Spolu si rádi povídáme, stolujeme a pijeme kafíčko a vínko.

Tohle se velmi povedlo ! (Mohla být ještě nějaká lepší fotka, tahle už tu byla).

Tak to je moc pěkné,zábavné ,hezké,tak jak to chodí.A láska kvete v každém věku,není se za co stydět.

Jak je vidět, láska má spoustu podob. Nejen stará, ale i ta mladá. :-)

Pěkné :-)