Povídka: Zvíře v nás

Alenko, hezké vyprávění a má to švih.

Jé, jak já Alžbětě rozumím. To obouvání...A to zvíře? No, naštěstí jen občas a jen když jedu sama. Ale když mi z vedlejší vyjel náklaďák naložený kládama a vezla jsem vnučky, to jsem i gestikulovala. Aby tedy věděl, co si o něm myslím. Naštěstí jsem jela pomalu a stihla zastavit. Kdybych nestihla a děvčatům se něco stalo, to by ze mně byla asi lítá saň.

Aleno, zrovna se trápím s bolestí zad. Rozesmála jste mě svým skvělým vyprávěním, díky :-)

Pane Dvořáku, děkuji za názor...já nezpochybňuju, že se jedná o typicky lidské chování, proto tam píšu "...probudilo se v ní její horší Já..."

U mě se to Zvíře probudí, když za dveřmi vidím policejní hlídku našeho domu, sousedku od naproti. Vždy si něco najde, co jsem udělala - neudělala a začne na mě řvát. Stokrát si říkám, že má reakce bude klidná a pak to bouchne někde v hlavě jako piliny v piliňáku. A vždy si najde někoho, koho musí usměrňovat, napomínat. Zřejmě má na to nějakou školu (chodila do Zvláštní školy pro zvlášť "nadané" děti.) Svěží článek, čtivý.

To zvíře znám také. Projevuje se u mne také v autě, ani mě zrovna nemusí bolet v zádech. Naposledy se probudilo a mým hlasem komentovalo řidiče, jež jel padesátkou po silnici před námi. Jindra proto začal předjíždět. Když jsme byli v jeho úrovni,dotyčný podstatně zrychlil. Dívala jsem se na něj. Starší pán s čepicí, jedna ruka na volantu, druhou něco upravoval pod volantem, hlava natočená tím směrem. Zřejmě o nás vůbec nevěděl, a jak se mírně předklonil, přišlápl automaticky plyn. A zrovna v té chvíli se na obzoru na kopci objevilo auto v protisměru. Naštěstí je můj osobní řidič velmi opatrný a předvídavý, takže jsme měli dostatečnou dobu na to předjetí, ale nepříjemné to bylo. Předjeli jsme - a to auto se opět vrátilo k původní šnečí rychlosti. Mé zvíře bylo v v té chvíli hodně neslušné.

Děkuji za milé komentáře.

Krásně napsané, má to vtip a lehkost vánku.

Hezky napsané. Jsem přesvědčená o tom, že každý jedinec má v sobě geneticky zakódovaného predátora.

Opravdu moc hezké. Také se mi to stává, jak s hekáním lezu, do auta si nohu nadzvedávám a slibuji si, jak budu hodná ke všem. Ale za volantem jsem také jadrná, hlavně když na kruháku tam vletí blbci.