Osmdesátky. Doba, kdy byla móda nevkusná. Jak na ni vzpomínáte?

Tak nevím, paní Hofmanová, žila jste vůbec v letech 60-89? Některé vaše články mi připadají poplatné dnešní divné době a trochu vycucané z prstu.

Mam schovane nejake Burdy z te doby, byla to kouzelna moda, nechavala jsem si nektere modely, ktere se hodilo pro starsi ze si usiju az budu mit ten potrebny vek ale nemoc vsechno zmenila. Dnesni moda je nemoda, rozslapane tenisky i kdyz znackove, bakancata misto elegantnich bot i ke spolecenskym satum je hruza, to stejne se da rict o rozskubanych riflich o ucesech ani nemluve. V Madarsku a Praze na Prikopech jsem utratila majlant a litovala ze se nemuzu rozdvojit abych to krasne obleceni unosila.

Začátkem 80. let jsem se přestěhovala do Prahy, kde jsem dostala učitelské místo a po 2 letech garsonku. Z tehdejšího platu jsem si občas koupila něco z oblečení - běžná konfekce to byla málokdy - spíš to byly věci z některého butiku z té doby. Pamatuji na čevenou nylonovou bundu, světlou letní kombinézu, několik věcí z džínoviny - šatovou sukni. bílé zvonové kalhoty... Svetry jsem si pletla sama - byla to móda barevných nepravidelných vzorů /která se opět nedávno vrátila/. Myslím, že tyto věci byly docela pěkné, nepřipadaly mi výstřední.

Proč nevkusná? Kdo určuje, co bylo, je a bude vkusné a co ne? Každá doba má svou módu.

V osmdesátých letech jsem studovala na oděvní škole v Prostějově. Coby studentky jsme byly pod přísným dohledem našich profesorek, musely jsme chodit vkusně oblékané, nejlépe ve vlastnoručně ušitých oděvech.

Na první cestě do Maďarska jsem se komplet oblékla. Maďaři vám upravili džínovou sukni podle přání, svetříky měli krásně barevné. Šili to v malých dílničkách, které byly snad v každé ulici. Blýskavá šustáková teplákovka, oblečení pro děti, nechali jsme tam s manželem výplatu. Ale byla jsem oblečená podle poslední módy. Ještě pak celé osmdesátky ve firmě pracovali Poláci a když jezdili domů, nakoupili a vraceli se s naditými taškami. Látky byly taky k dostání (hlavně v Luxusu) a já měla šikovnou tchýni-krejčovou, která mně celou obšila. V konfekci jsem kupovala snad jen kabát. Dnes pozoruju u své snachy, jak se vrací široké nohavice a krátké sukně. Štíhlé postavě sluší všechno, i pytel.

omluva za mobil:extravagantní

Vkus je vždy individuální záležitost. Já nejsem manuálně zručná, ale působila jsem v divadelní branži a výtvarníci/návrháři měli vždy své kvalitní zdroje pro originální až extravagardní tvorbu. Navíc kamarádka provdaná v Itálii k nám o prázdninách jezdila s dětmi, takže jsem od ní nakoupila trendy hadříky pro celou rodinu za rozumný peníz. Stejně jako mnozí zde si myslím, že české ženy se v každé době uměly oblékat hezky a nápaditě.

80. léta jsem v oblékání už moc ráda neměla, protože mi bylo přes 30, měla jsem zaměstnání, kde se chodilo v určitém předepsaném oblečení, a také se mi už začala pozvolna měnit ta dřívější útlá dívčí postavička.

Oprava: žila...