Ilustrační foto: Pixabay

Neštědrý den na vojně

25. 12. 2023

Poslední soutěž 2023 vzpomínky

Autor: František Schmíd

Hodnocení:

(4.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 28.12.2023 17:19

Mám 3 syny a ten nejmladší už na vojnu nemusel. Ten nejstarší měl vojnu jako řemen, až v Kežmaroku, prostřední zase fešáckou v ML. a pak už vojnu zrušili. Občas jsem jí nejmladšímu přála, když ti dva ji přežili.

Marie Ženatová 26.12.2023 06:39

Pane Schmíd díky moc za milou vzpomínku*

Alena Velková 25.12.2023 19:19

Hlavně, že to dobře dopadlo :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Vánoční vzpomínání: Vůně Vánoc v novém domově

Když mi bylo pět, začal táta stavět dům. Ty roky naplňovala dřina, odříkání, přepočítávání financí, zábava musela stranou, ale život si přesto našel skulinku pro radost a veselí. Mám schovanou fotografii, na které je táta usazený v montérkách nahoře na míchačce a hraje na kytaru.

Dagmar Zwyrtková

Ukradené dětství

Když jsem byl ještě docela malý kluk, věřil jsem na Ježíška. A těšil jsem se na rozsvícený stromek a na dárky, pečlivě pod ním zabalené. A moc jsem se také těšil na večeři, která byla rok od roku sice stále stejná, ale to mi vůbec nevadilo, protože matka byla skvělá kuchařka.

Jan Zelenka

Jak jsem pomáhal při pečení

Jednoho podzimního dopoledne jsem slyšel maminku s babičkou, jak se radí o pečení a padla přitom nešťastná zmínka, že po obědě rozhází mouku. Což mělo asi znamenat, že si připraví vál na těsto a posypou ho moukou.

Zdeněk Mašek

Vánoční vzpomínání, aneb Vánoce jsou svátky klidu...

Jedny „hezké a klidné Vánoce'' jsme měli, odhaduju to tak před třiceti lety. Vánoce jsme trávili na…

Dana Straková

Vánoční vzpomínání: Trochu nostalgie

Vánoce. Píše se rok 1964, je mi deset let, mladšímu bráškovi sedm. Konečně je Štědrý den. Tak dlouho už na něj čekáme! Doba do večera je k nepřečkání. Na vesnici se samozřejmě i o každém svátku musí nejdřív obstarat hospodářství. Kravka, čuník, králíci, slepice…

Zdenka Soukupová