FOTO: Dagmar Zwyrtková

Vánoční vzpomínání: Vůně Vánoc v novém domově

23. 12. 2023

Když mi bylo pět, začal táta stavět dům. Ty roky naplňovala dřina, odříkání, přepočítávání financí, zábava musela stranou, ale život si přesto našel skulinku pro radost a veselí. Mám schovanou fotografii, na které je táta usazený v montérkách nahoře na míchačce a hraje na kytaru.

Poslední soutěž 2023 Vánoce vzpomínky

Autor: Dagmar Zwyrtková

Hodnocení:

(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 26.12.2023 22:10

Moc hezké vzpomínání.

Jana Vargová 24.12.2023 05:28

Milá vzpomínka s připomenutím knih jako neodmyslitelné části Vánoc.

Zdenka Jírová 24.12.2023 00:46

Kniha pod stromeček rozhodně patří. M8m 2 letého pravnoučka Míšu a i jemu jsem přichystala pod stromeček knížku o zvířátkách, učí se mluvit a u zvířátek to jde nejlíp.

Alena Velková 23.12.2023 14:03

I já si neumím představit Vánoce bez knihy pod stromečkem.

Jana Kollinová 23.12.2023 12:17

Krásné vánoční vzpomínání. Také u nás nechyběla pod stromečkem knížka. Dodnes si pamatuji na knihu pohádek s názvem Krása nesmírná a vidím barevné úvodní ilustrace ke každé z pohádek, kterou jsem pročítala několik let stále dokola a pokaždé se stejným nadšením jako poprvé.

Jan Zelenka 23.12.2023 10:05

Moc pěkný vzpomínka. Také jsme tuto chvíli se sestrou prožívali podobně, Já se ale, na rozdíl od sestry, těšil na knihy, To byly moje Vánoce. Byly to pohodové dny.

Daniela Řeřichová 23.12.2023 07:40

Hezká vzpomínka. U nás se čtyřmi děti také byly Vánoce především o laskavé tajuplné atmosféře, o knihách, středrovečerních zvycích, koledách u klavíru. Přeji požehnaný čas k rozjímámí a poděkování.

Zpět na homepage Zpět na článek

Ukradené dětství

Když jsem byl ještě docela malý kluk, věřil jsem na Ježíška. A těšil jsem se na rozsvícený stromek a na dárky, pečlivě pod ním zabalené. A moc jsem se také těšil na večeři, která byla rok od roku sice stále stejná, ale to mi vůbec nevadilo, protože matka byla skvělá kuchařka.

Jan Zelenka

Vánoční vzpomínání: Trochu nostalgie

Vánoce. Píše se rok 1964, je mi deset let, mladšímu bráškovi sedm. Konečně je Štědrý den. Tak dlouho už na něj čekáme! Doba do večera je k nepřečkání. Na vesnici se samozřejmě i o každém svátku musí nejdřív obstarat hospodářství. Kravka, čuník, králíci, slepice…

Zdenka Soukupová