Výpravčí Franta Houska se zúčastnil četných televizních soutěží. Litoval jen, že nebydlí v blízkosti nějakého studia. V dobách, kdy ještě vědomostní televizní soutěže nebyly ,,nuďárny“ pro cílovou skupinu mládeže, plnili televizní studia četní komparsisté. Televize tehdy zakoupila nějaký vědomostní seriál z ciziny. Fanouš byl překvapen, když v Chorvatsku shlédl soutěž Milionář, úplně stejnou jako doma. Největší údiv zažil Fanouš jako účastník televizní soutěže Nejslabší, máte padáka.
Jako jeden ze soutěžících zpozoroval, že ve studiu sedí také komparsisté! Po celou dobu natáčení seděli v naprosté tmě a celí v černém. Na dotaz, proč tam sedí, když stejně nejsou na obrazovce vidět, dostal vyčerpávající odpověď. Pořad byl zakoupen v Anglii i s nutnou přítomností neviditelného komparsu! Tato soutěž měla ještě jednu zvláštnost, svědčící o české povaze. Zatímco v Anglii to byla soutěž gentlemanů, v našich podmínkách se změnila v taktický boj sousedů. Jakmile se někdo v zákulisí vyjevil jako silný soupeř, dva sousedi se na něj domluvili a vyřadili jej stejným označením. Jedna žena zvítězila svou nenápadností. Prokouřila se venku až do finále. Mezi soutěžícími vůbec nemluvila a nevyložila karty.
Fanouš hodlal využít své vizáže jako kompars ve filmu, nebo v televizi. Navštívil výběrovou komisi jedné agentury, zaplatil tři stovky, nechal se vyfotografovat a očekával povolání k natáčení. Ozvali se záhy. Přijeďte na Velehrad, natáčíme velkofilm, znělo pozvání. Potvrdil účast.
Toho letního dne bylo čtyřicet stupňů tepla. Zájemce se dostavil jen v košili a plátěných kalhotách. Už cestou na Velehrad viděl kolem osmnácté století. Úplně propocen vystoupil z autobusu do výhně. Už se chystal předstoupit před filmový štáb, když zpozorněl.
Z maskérny vycházejí lidé. Vojáci mají bílé kamaše, vesty, kabátce. Přepásáni jsou šerpami, jsou upnuti až ke krku a jejich hlavy zdobí třírohé klobouky. Italové natáčejí historický velkofilm. Důstojníci jsou na tom ještě hůře. Ti mají ještě epolety a kabáty. Špatně jsou na tom i duchovní. Sutana není oblečení k vodě.
Relativně dobře jsou na tom sedláci a prostý lid. I tak jsou v tom vražedném vedru všichni muži opatřeni parukami a ženy mají bohatě řasené, několikavrstvené suknice a na hlavách zdobené čepičky. Pane bože! Kompars tvoří lidé ze širokého okolí. V minulých dnech proběhl velký nábor. Odměna, šest stovek za natáčecí den! V tom vedru musí být těch šest stovek za den odměna těžce vydřená.
Fanouš se zbaběle nehlásí. S tím zachmuřeným ksichtem by jistě dostal oblek důstojníka, nebo kardinála. Výběr totiž probíhal v sále restaurace. Zkušený dyzajnér se podíval na příchozího a stroze zavelel – voják, důstojník, duchovní! To podle postavy a tváře.
Utajený komparsista si dal vychlazené pivo, posadil se v restauraci do zahrádky a pokrytecky litoval ty chudáky. Smažili se ve vlastní šťávě. Agentura na něj zanevřela. Sen o výdělku peněz pomocí komparsu se rozplynul. Oželel peníze, zamával postiženým a vydal se nejbližším autobusem k domovu.
