Sociální sítě, jako je Facebook, mnoho věcí usnadňují. Člověk může rychle zjistit, jestli Alex dostal práci nebo ne, a může si nejen přečíst o Mariině dovolené, ale zároveň taky vidět všechny její fotografie na pláži. Tohle má ale i odvrácenou stranu. Vědci provedli testy, které ukazují, že lidé, kteří tráví spoustu času listováním Facebookem, jsou sociálně izolovanější a mnohem častěji v depresích než ti, kdo tohle nedělají, napsal německý list Die Welt.
Pochopitelně se nabízí jedna otázka: Jsou osamělí lidé víc přitahováni k sociálním sítím, anebo neustálé surfování postupem času vyústí v osamělost?
Ačkoli k jednoznačnému závěru společný výzkum berlínské Humboldtovy univerzity a darmstadtské Technické univerzity nedokázal dojít, přesto tento výzkum odhalil, že trávení času na sociálních sítích může vést k negativním pocitům.
Závist a frustrace
Němečtí vědci vedení Hannou Krasnovou provedli dvě studie s pomocí 600 uživatelů Facebooku. Výsledky, které na konci února představí na 11. mezinárodní konferenci informačních systémů pořádané univerzitou v Lipsku, ukazují, že Facebook může rozdmýchat silnou závist a rovněž negativně ovlivnit celkovou spokojenost se životem, především pak u pasivních uživatelů.
Lidé, kteří komunikují relativně málo často, ale čtou vstupy přátel a proklikávají se jejich fotografiemi, mají tendenci být méně spokojení s vlastním životem, zjistili výzkumníci. Ti se také dotazovali uživatelů na možné příčiny – proč v nich používání Facebooku může probouzet pocity frustrace.
"Závist" byla odpovědí v téměř 30 procentech případů, následovaná 20 procenty těch, které mrzel "nedostatek ohlasů" na jejich vlastní příspěvky ze strany ostatních uživatelů. Ve 36 procentech případů dotazovaní uvedli, že "někdy až velmi často" cítí z Facebooku frustraci.
Úspěch se neodpouští
Největší závist budily dovolené nebo odpočinkové aktivity ostatních uživatelů následované společenskými interakcemi, jako je například skutečnost, že některý z přátel dostal víc virtuálních přání k narozeninám než on sám. Tohle je jiné než při vztazích tváří v tvář, kde závist je rozdmýchávána úspěchem, talentem či majetkem jiných.
Na sociálních sítích se ovšem každý snaží prezentovat co nejlépe, a často proto uživatelé své profily "vyšperkovávají". Podle výzkumníků se počet facebookových přátel stává referenční skupinou, podle níž lidé porovnávají vlastní popularitu a úspěch. To snadno vede ke glorifikaci jiných a jejich vnímání coby "nadřazených", což je dokonalý recept na závist. Vědci pro tento účel stvořili termín "spirála závisti", aby daný fenomén popsali.
„Závist může na sociálních sítích vzkvétat a být ještě intenzivnější v případě pasivních uživatelů,“ napsali vědci. „S ohledem na skutečnost, že používání Facebooku je celosvětový fenomén a závist je univerzální pocit, je spousta lidí vystavena těmto bolestným následkům,“ dodala studie.
