Ilustrační foto: Pixabay

Zápisník starého muže: Nezvyklá podívaná

3. 12. 2023

Můj příběh

Autor: Zdeněk Folvarčný

Hodnocení:

(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Jírová 5.12.2023 00:21

To byl pěkný žertík od studentů.

Rostislav Mraček 4.12.2023 19:55

Tak to je pěkné!

Soňa Prachfeldová 4.12.2023 19:24

Také bych jela dál, co bude dál.

Blanka Lazarová 3.12.2023 23:47

I já bych jela dál. Bavilo by mě to až do konce.

Libuše Křapová 3.12.2023 21:01

Tak já bych si asi také nechala ujet všechny vlaky a uletět letadlo :-) Chtěla bych vědět, co bude dál :-)

Ludmila Černá 3.12.2023 20:01

Kdo si hraje, nezlobí. Super nápad.

Jana Jurečková 3.12.2023 19:09

Tak tomu říkám luxus, nechat si donést kafíčko až do tramvaje. Já si naštěstí na takové věci nepotrpím. Na druhé straně mě váš příběh pobavil. Jsou to prostě frajeři!

Alena Velková 3.12.2023 15:37

Já bych jela dál a koukala, jak to dopadne :-)

Eva Mužíková 3.12.2023 13:26

Když se jedná o slušnou, či dokonce ješté vtipnou recesi, bavím se. V této uspěchané době takovéto zpestření určitě mnozí cestující uvítali.

Zdenka Soukupová 3.12.2023 13:18

Já bych se určitě toho komorníka zeptala, co to má představovat. No jo, zvědavá ženská...

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá