Můj podzim života: Z deníku fresh penzistky

:-) Jako vzpomínka na starého pukla, co rozběhal každé bolavé koleno a sceloval dívčí duše... :-)

Také jsem se ve svých asi pětadvaceti letech pokoušela psát deník. Skončil snad po měsíci - dříve než skončily prázdniny, kdy jsem se psaním začínala. Vy si můžete Vaše zážitky, úvahy, sny i přání kdykoliv připomenout. Já už jsem mnohé - milé, krásné, úsměvné i ty smutné a zamračené z velké části zapomněla.

Vtipné postřehy rozpoložení těla a duše. Jen dále jezte med a ořechy a na klouby si nechte napsal Condrosulf 800, je to nejlepší, co existuje. Napsat to může pouze odborný lékař (ne praktický) a s receptem to pak máte za poloviční cenu, protože je to relativně dost drahé (balení je na půl roku). Ale účinné. Já jinak již mnoho let každodenně med a vlašské ořechy zapíjím pravým černým neslazeným cejlonským čajem, žádné pytlíčky, ale lístky, které se rozvinou, pomalu klesají ke dnu, prostě radost pohledět. A to vše hned po ráno a den je krásný!

Super. Deníky jsem si psala od puberty. Kde skončily, netuším. Ale takhle vtipné mé příběhy nebyly. Sny si většinou nepamatuji. Jen ty ošklivé. Opravdu krásné taky, ale ty byly jen dva. Poprvé mi ho ukončil budík a podruhé pan primář, když mě probouzel z narkózy.

Čtivé a pěkně napsané. S nadhledem. Děkuji.

To je krásně napsáno.

Musím přiznat, že mi to někoho připomíná a nemusím chodit daleko. Tomuhle totiž rozumím, protože občas cítím to samé. Pobavila jsem se. Jen už nemám matku a na ortopedii zatím nemusím. Přeji hodně štěstí a zdraví. :-)

Bože , to bylo boží.... prosím, prosím o knižní vydání .... Zdraví vás Vlasta, vydejte to a Basta ....

V článku je smutek i humor. Moc pěkné. Včera jsem si procházela nadpisy mých článků na íčku. Je to takový můj deník za posledních šest let. Až budu "stará" budu se při jejich čtení ve vzpomínkách vracet.

Hezky napsané.