Můj podzim života: V oku hurikánu

Líbí se mi Váš článek, moc přeji, ať se podaří, co napsal vnuk, přeji i radost z pejska a kytiček. (Děkuji za citát v závěru.) Srdečně zdravím :-)

Už dávno vím, a asi jsem se i tady zmínila, že žiji víc myšlenkami než zážitky. To se s narůstajícím věkem stupňuje, proto mi samota vůbec nevadí. Právě tak mě nepřekvapuje, že si mnohem víc než lidí všímám přírody, přírodních živlů a různých úkazů kolem nás. Cítím to velmi intenzivně, a když jdu třeba z nákupu přes sídliště se spoustou stromů, najednou si bezděčně řeknu: Tady je tak krásně. Jani, moc děkuji, velmi Vám přeji.

Velmi,velmi hezky napsaná úvaha o životě. .Štěstí Tvého života záleží na druhu Tvých myšlenek.Výrok Buddhy už jsem si opsala.

Jano, moc hezky napsané a pravdivé, souhlasím se vším. Je mi líto, že nemůžeš dělat to, co bys chtěla a co by se ti líbilo. Přeji tobě i Čikině spoustu krásných společných zážitků. S dětmi jsme na tom trochu hůř, vnučku vidíme jen když něco potřebuje a syn je pracovně dost vytížený. Vlastně s dcerou je to lepší, pokud nejede do terénu, tak přijde na oběd. Ještě jednou přeji pohodu, štěstí a zdraví.

I když patřím do skupiny aktivních seniorů, o kterých se zmiňujete, ve svém životě jsem mnohokrát změnila práci i bydliště, v posledním dokonce z centru Prahy na venkov, tak se mi váš článek moc líbil. Pročítaly jsme si se sestrou vaše dřívější, které se nám taky líbily. Děkujeme.

Je to krásné povídání moudré a vyzrálé ženy. Děkuji.

Váš přístup a uvažování je mi velmi blízké, přesto, že jsem zatím v jiné fázi života. I když, kdo ví, jak to bude dál. Ale jaký si to udělám, takový to budu mít a "Carpe diem" lze praktikovat také velmi různě. :-) :-) :-)