Antonín, Václav, Jindřich. Tato jména se v rodinách dědí nejčastěji
Ilustrační foto: Pixabay

Antonín, Václav, Jindřich. Tato jména se v rodinách dědí nejčastěji

2. 11. 2023

Bude se jmenovat po tátovi. Nebo po dědovi, pradědovi... Takové rozhodnutí činí hodně lidí, kteří čekají potomka. Zpravidla se týká kluků, holčičky dostávají jména po matce či babičce podstatně méně často. A jaké jméno se nyní nejčastěji dědí? Vítězem je jednoznačně Antonín.

Toníček. Když nyní kluk dostane toto jméno, je vysoce pravděpodobné, že se tak jmenuje jeho táta, děda či někdo z předků. „Antonínové jsou v předávání svého jména na syna velmi aktivní, loni jich ho předalo přes třicet procent. Stejně tak udělala přibližně čtvrtina otců nesoucích jméno Václav a Jindřich. V případě matek pak zhruba osm procent maminek jménem Ludmila pojmenovalo stejně dceru, o něco méně tak činily matky se jmény Natálie a Diana,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Ten nyní zveřejnil každoroční zprávu shrnující nejoblíbenější jména udělovaná novorozencům v České republice v minulém roce.

Vyplývá z ní, že Češi jsou poměrně konzervativní a jednoznačně přetrvává trend dávat srozumitelná česká jména. Samozřejmě se každý rok objevují jména neobvyklá, ba přímo šokující, nicméně jde spíše o výjimky. První příčku stále drží jméno Jakub a u dívek Eliška. Jakub je nejoblíbenějším jménem už dvanáct let po sobě, Eliška jedenáct let. Je tedy jasné, že pokud někdo nyní dává dítěti jedno z těch jmen, musí počítat s tím, že nikdy nebude vyčnívat z davu a navždy bude jeden z mnoha ve své generaci. Ale to zřejmě rodičům vůbec nevadí.

Jakub sesadil z pomyslného trůnu Jana. Stalo se to v roce 2011 a od té doby vládne. „Jan, který byl loni na druhém místě, se přitom v první desítce nejčastěji dávaných chlapeckých jmen objevuje každoročně už od roku 1950. Jakub se oproti tomu do první desítky dostal až v roce 1984. Třetí pozici loni obsadil Matyáš, který v první desítce figuruje od roku 2010,“ vysvětluje Marek Rojíček.

Více než třetina současných českých Honzíků dostala své jméno proto, že se tak jmenoval jejich táta.

Čím to je, že se některá jména v rodinách často dědí a jiná ne?

Za mnoha případy se skrývají zajímavé příběhy, tajemství z rodinné historie. Tady je vyprávění jednasedmdesátileté Anny Novotné z Ostravska: „Můj manžel se jmenoval Václav. Měli jsme syna Václava, který tragicky zemřel, když byl malý. Loni zemřel i můj muž. A pak jsem v té těžké době zažila snad nejkrásnější den svého života, když přišla vnučka mé sestry a řekla, že se rozhodla dát chlapečkovi jméno Václav. Že prý měla strejdu moc ráda, že si dříve, než byla sama těhotná nedovedla představit jaké to je přijít o dítě, ptala se, jestli by mi nevadilo, kdyby přišel na svět nový Vašíček, tak trochu náhrada těch mých dvou. Já byla tak dojatá. A Vašíčka teď chodím vozit.“

A další příběh, tentokrát je hlavní aktérkou sedmadvacetiletá Klára. „Šílím. Moje tchyně si uvzala, že se můj syn musí jmenovat po tátovi. Můj manžel je Jindřich. Mně to jméno připadá otřesné, jenže on je Jindřich po svém tátovi, ten byl Jindřich po svém. Zdá se, že jejich rodina zkolabuje, když kluk nebude zase Jindřich. Manžel se tváří, že je mu to jedno, já neustále navrhuju nějaká hezká klukovská jména, ale tchyně mi řekla, že to snad nemyslím vážně, že neuctívám tradici a tak. Myslím, že kvůli toho ještě bude dusno, ale já rozhodně malému takové jméno nedám.“

Pozoruhodné je, že právě Jindřich je třetí nejčastěji děděné jméno a vůbec nejde o jméno, které by mizelo, stávalo se takzvaně nemoderní, spíše naopak.

Holčičky dostávají jméno po matce mnohem méně než kluci, zpravidla to jsou jen čtyři procenta českých děvčátek.

Nejoblíbenější jsou nyní holčičí jména Eliška, Viktorie a Anna, ta dostávaly dívky loni nejčastěji. Právě Anička je ovšem mezi dívčími jmény poměrně často děděná a jednoznačně oblíbená už dlouhá léta. „Anna patřila mezi deset nejoblíbenějších dívčích jmen i v polovině minulého století a na výsluní se postupně vrací od devadesátých let,“ vysvětlil Marek Rojíček.

Je tedy vysoce pravděpodobné, že v rodinách, v nichž nyní dívky dostávají jméno Anna, se už mezi předky nějaké Aničky vyskytovaly, ty se totiž zpravidla vyskytují v téměř každé rodině.

Závěry statistiků za loňský rok jednoznačně ukázaly, že Češi, kteří nyní mají děti, se drží tradic a těch, kteří se jmény experimentují, je menšina.

 

 

 

jména rodina společnost
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Naďa Šarounová
Dostala jsem jméno Naděžda po babičce, být po mamince, byla bych Alexandra. Tatínek chtěl alespoň jednoho Ladislava po sobě, maminka mu žel tu radost neudělala. Milovala tátu, ale jeho jméno ne.
Markéta Flower
Nic proti tradicim, ale po rodidich(zvetsiny po otci) se dedi prijmeni. To urcuje ke komu patrime. Krestni jmeno by melo odlisovat o ktereho clena klanu jde. Je neco jineho, kdyz obe svagrovy potrebuji dat stejne jmeno, tam pro to mam teochu pochopeni a neco jineho kdyz se rodi jen kopie rodicu a ne originaly...
Jindřich Berka
Jsem Jindřich. Asi výjimka, nikoliv po otci. Po mamince, která je Jindřiška. Měl jsem být třetí v řadě František., tak mi maminka dala raději jméno po sobě. V 16 letech, takže mě bude v únoru 70 let a maminka má 86 let. Jindra
Lenka Kočandrlová
Nikdy jsem nechtěla své děti pojmenovat po nás - rodičích,ani po prarodičích. Vymýšleli jsme jména dlouho dopředu,tak,aby byla jiná,než se dávají,ale zároveň aby se hodila k příjmení. Tak byly děti svého jména jediní ve třídě a nebylo to jako Lucie - ve třídě byly myslím 4...Za mého dětství byly ve třídě 2 Marcely, 2 Jany, 2 Věry,2 Aleny - tato jména se už nedávají. My Lenky jsme byly taky do 5.třídy dvě,ale pak už jsem byla jediná na všech školách,co jsem chodila. Kdybychom dali dětem jména,co máme historicky v rodokmenu,tak by to byl Simeon,Ignác, Engelbert ....nebo Hermína,Eugenie,Engelberta,Johanna.
Milena Znamenáčková
Když na chalupě tchýně zavolala Bohouši, tak přišli buď tři, nebo žádný. Podle toho, jestli volala na jídlo, nebo na práci. :-)
Alena Velková
V rodině jsme byly čtyři Aleny a přišlo mi to zvláštní, tak nějak bez fantazie.
Jana Šenbergerová
Rodová tradice má nepochybně něco do sebe, ale já jsem spíš zastánkyní různorodosti jmen v rodině. Čím jsem starší, tím víc vnímám, že důležitější než jméno, které dítěti dáme, je to, jak ho vychováme.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%