Jitka Zelenohorská: Všechno se mi dařilo. A pak přišel pád, velký pád

Doplnění:.... zpětnou platností.......

KAŽDÝ má svoji 13. komnatu, ale ne každý má odvahu ji otevřít. Mně se to povedlo zde na íčku, za což jsem sklidila posměch, opovrhování, jindy soucit, sem tam i obdiv. Za všechny projevy jsem vděčná. Až se zpětnou oceňuji obzvláště ty negativní, které mně pomohly moji 13. komnatu opustit a začít žít. Duši na věku nezáleží, co je 74 let proti věčnosti ♥♥♥ :-)

Není to veselý příběh, ale skoro každý někdy prožil svou 13.komnatu. Důležité je umět z ní odejít a začít žít.

Život není příčko, jednou jsi dole, jednou nahoře. Důležité je, že paní Zelenohorská vše bere s grácií. A to je to nejdůležitější.

Tento článek jsem si vytiskla a schovala. Je to poklad do mé sbírky osobností. Moc autorce děkuji, potěšila.

Ani výtečný pravopis vždy neznamená, že jdeme tou "správnou cestou". Jitce jsem před pětapadesáti lety záviděla, aniž bych věděla co. Ač naše životní cesty byly naprosto rozdílné, nyní máme jedno společné: Je mi naprosto fuk, zda mě lidé, kteří si myslí, že mě znají, chválí, pomlouvají, odsuzují. Jitka byla sice krásná, ale tatínek O. B. byl soudruh ředitel SDZ a to byla velká deviza.

Jsem naivní, celá léta, kdy sem WM po revoluci jezdil, jsem čekala, že se paní Jitce dodatečně omluví. Ale zase se potvrdilo, že si některé lidi idealizujeme, ale co už dnes s tím? Paní Zelenohorské přeji zdraví a pohodu do dalších let.

Bezva ženská, neměla to lehký. Přeji ji hlavně zdravíčko

Souhlasím s Věrkou, co se týče Waldy, ale souhlasím i s paní Mirkou. Bohužel.

Byla krásná,byla milá,byla chytrá...zkrátka fajn.Hlavně,že je jí dneska dobře,že se z toho ze všeho nezcvokla.