Ilustrační foto: Unsplash

Můj podzim života: Rozhodně se nenudím, i když mi bude devadesát

22. 10. 2023

Jsem ročník 1934, takže dětství jsem prožila pod péčí babičky v předmnichovské republice a základní školu za protektorátu. Zde mám úsměvnou vzpomínku, spojenou s prvním vysvědčením.

aktivní senioři Podzimní soutěže 2023 vzpomínky

Autor: Eva Trejbalová

Hodnocení:

(5.1 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 29.11.2023 16:44

Paní Evo, obdivuji vaši aktivitu a ať vás stále provází.

Ludmila Černá 24.10.2023 11:33

Smekám a přeji hodně dalších stejně aktivních let.

František Matoušek 22.10.2023 18:24

Skvělé. Přeji hodně šťastných dalších let.

František Schmíd 22.10.2023 14:00

Obdivuhodné!

Zdenka Soukupová 22.10.2023 13:07

Přeju hodně zdraví a hodně aktivit do dalších let.

Taťana Veselá 22.10.2023 11:37

Jste úžasná, přeji pevné zdraví a třeba nám příště věnujete i svou fotku ;-)

Jana Kollinová 22.10.2023 10:03

Přeji hodně dalších aktivních let.

Marie Ženatová 22.10.2023 09:46

Děkuji moc za váš milý článek. Do vašeho dalšího obdivuhodného a aktivního života* vám přeji ze srdce mnoho sil a elánu. I já jsem Jaro 1968 považovala za nejlepší období v mém životě a následující čas jsem měla podobný jako Vy. ♥

Alena Velková 21.10.2023 14:23

Super, fandím vám.

Zuzana Pivcová 21.10.2023 12:47

Děkuji a přeji Vám stálou aktivitu a chuť do života jako dosud.

Zpět na homepage Zpět na článek

Můj podzim života: Z deníku fresh penzistky

Před lety jsem si začala psát deník a představovala jsem si, jak moje vnučka najde na půdě v truhle staré sešity. Vnučku mám, půdu a truhlu nikoli. Že by vnučka oprašovala PC, kam jsem deník přestěhovala, je představa neromantická. O čtení mého deníku více lidmi se mi tenkrát ani nezdálo.

Helena Fruhbauerová

Můj podzim života

Předně vás všechny chci, milí íčkaři, pozdravit. Dlouho jsem nepsala, jen sem tam občas si přečetla článek „známých tváří“ a zase počítač zavřela. Ale teď jsem se rozhodla, že to napravím. Zkusím nastínit můj podzim života.

Ingrid Hřebíčková

Klukovský vzor

Od pěti let jsem měl velký vzor v o čtyři roky starším Jirkovi, který bydlel u dědy a babičky v…

František Schmíd

Můj podzim života: Bilancovat, nebo dál hledat?

Pokaždé, když jsem dokončil nějakou knihu, měl jsem z toho, pochopitelně, dobrý pocit. Vždy jsem ale přemýšlel, co bych měl napsat na její úplný závěr. Jak by měl vypadat takový doslov, aby měl smysl a nebylo to jen nějaké prázdné klišé.

Jan Zelenka

Můj podzim života: Vítězný oblouk

Je slunečný a horký červnový den. Už několik dnů si užívám vysněnou cestu do americké přírody. Zrovna máme za sebou skoro tříhodinový výstup v Národním parku Arches, jsme vyčerpaní úmorným vedrem, ale okolní scenérie jsou tak úchvatné, že nevnímáme hlad, žízeň ani únavu.

Dagmar Zwyrtková