FOTO: Libuše Juračková

Hra beze slov

19. 10. 2023

Minulou neděli jsem strávila procházkou lesoparkem obory Hvězda. Procházela jsem se mnohými cestičkami, kde krásně upraveným porostem a vysokými stromy probleskávalo slunce.

glosa Můj příběh podzim

Autor: Libuše Juráčková

Hodnocení:

(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Blanka Lazarová 22.10.2023 15:15

Děkuji. Mám ráda takové malé radosti. A o to víc, když jejími strůjci jsou děti. :-)

Zdeněk Hart 20.10.2023 21:42

Úplně vidím ty šibalské oči malé holčičky, která si s Vámi hrála. Napsala jste to moc hezky. Takové malé střípky dokáží udělat život krásnější. Kéž by se někdy takto chovali i dospělí lidé.

Jiří Dostal 20.10.2023 16:37

:-) Laskavé čtenářky nechť prominou, ale z pointy epizody plyne především hra bez pravidel, kde jsou hřejivé motivy než v laskavém a vstřícném domýšlení? Svoboda volby dokáže spáchat svinstvo i víru v lotry... :-)

Jana Jurečková 20.10.2023 13:47

Malý, laskavý okamžik dokáže prozářit celý den. Jak malé jsou v tu chvíli naše starosti. Před námi je malý příběh holčičky. Příběh, který pohladí po duši. Děkuji.

Alena Švancarová 19.10.2023 20:27

Tak to je kouzelný příběh.I mě by to zahřálo u srdce,ale zahřálo i to jeho přečtení.

Miloslava Richterová 19.10.2023 19:20

Moc hezké..

Zdenka Soukupová 19.10.2023 14:14

Krásný zážitek, který potěší na duši. A troufám si tvrdit, že i nás, kteří si to jenom přečteme.

Anna Potůčková 19.10.2023 11:48

Dětičky hned napadne něco. A toto byl moc milý dětský nápad. Maličkost ze které je ale velká radost.

Zuzana Pivcová 19.10.2023 11:46

Pochopit beze slov dokáží i dospělí. Jsou však už hodně pokaženi verbální komunikací, kdy si dávají pozor, aby neřekli něco nevhodného. Napsala jste to moc hezky.

Jiří Dostal 19.10.2023 11:40

:-) Pěkná pointa jako vystřižená z Eugena Finka - Hra jako symbol světa :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

O vesnické hospodě

Ve vesnické hospodě si obvykle všichni tykají, obrací do sebe půllitry s vychlazeným pivem a řeší státotvorné problémy, stav fotbalové ligy, inflační tlaky, případně stav své rodiny. Občas také i bolavé nohy a dávnou minulost, a přitom si nostalgicky říkají - jó, to byly časy!

Jan Zelenka

Babičko, proč se ti dva páni pusinkují?

Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je to v mnoha případech velké poděkování našich dětí za to, že jsme je navzdory lákadlu líného snobismu a konzumního nadbytku neobrali o touhu mít své vlastní děti žijící v rodině, která je o mámě a tátovi, o babičce a dědečkovi, o pejskovi a kočičce, o výletech, o písničkách i nekonečném povídání.

Jana Mesarčová

Neděle

Neděle bývala pro mne vždy zvláštním dnem. Když si člověk za mlada v potu tváře vydělával na chléb svůj vezdejší, těšil se obvykle na ten poslední den, kdy nemusel být odkázaný na budík, ale mohl se v posteli klidně obrátit na druhou stranu a vychutnávat si to blažené nicnedělání.

Jan Zelenka

Co by, kdyby…?

Říkáte si někdy, co by bylo, stalo se, kdybyste něco byli bývali udělali jinak? Já moc ne, vlastně skoro vůbec. Vždy jsem dělala to, co jsem v dané chvíli považovala za nejlepší, co jsem mohla, čeho jsem byla schopna – a dělala jsem to, jak nejlépe jsem to uměla. Tak proč to zpochybňovat?

Věra Ježková

Jedna zcela obyčejná neděle

V dálce na obzoru, nad četnými sady a červenými střechami předměstských domků, se rýsují mírně rozostřené vlnovky středohorských kopečků. Zvlněný obzor mi připomíná až jakousi nepravidelnou sinusoidu, jejíž rovnici bych si netroufal stanovit.

Jan Zelenka