Chci vypadat mladší. Z touhy vylepšit se vzniká často závislost

Pobavila jsem se. Mě při rodinných sešlostech skoro nikdo nefotografuje, protože já fotografuju ostatní. Selfíčka nedělám. Bodnout nebo říznout do sebe kvůli vzhledu bych se nikdy nenechala. Když jsem nedávno po operaci katarakty chodila asi tři týdny bez brýlí, řekla mi známá, že jsem omládla. Poděkovala jsem jí s tím, že zase zestárnu.

Tu máš čerte kropáč! Já pořád, proč na všech fotkách, které udělá manžel na výletech, vypadám blbě! Nepoužívá filtr! A jak se po dotazu po mém přečtení článku ukázalo, tak ani neví, že nějaký takový "zázračný" filtr existuje ... Pak má babička vypadat k světu, když děda nejde s dobou!

Mlada uz jsem byla, nevstoupis stejnou nohou do stejne vody ani bych nechtela, stari mi nevadi jen ty zdravotni potize.

Stále platí: "Zrcadlo, zrcadlo, prozraď mi, kdo je v světě zdejším ..."

Doplnění: I bez zkrášlujících přípravků a chirurgicko-kosmetických zákroků.

Pohled do zrcadla je nejdůležitějším faktorem, vedoucím k sebepoznání. Jsem jaká jsem a pokud jsem pro kohokoliv trapná, tak to fakt není můj problém. Vypadám přesně tak, jak se cítím a rozhodně dnes vypadám lépe, než jsem vypadala v pětačtyřiceti letech ♥

Ať se babi nenamáhá, vypadá btak, jak je to přiměřené věku. Kdyžn se vykašle na zrcadlo a přijme se taková, jaká v 70 může být, aspoň nebude trapná.

Sebestřednost, narcismus, to ovládá většinu populace. Trapná selfíčka a směšná snaha o umělé vylepšení, to jsou je některé příznaky.

Stárnutí a všechno co s tím souvisí, patří k životu Tihle lidé nemají ve skutečnosti rádi život a skončí někde v koutku. Naopak, šťastní lidé se i se svými vráskami, pozdě třeba i s hůlčičkou radují, že jsou na světě, mají kolem sebe přátele a jsou spokojení.