Bulharsko? Už nikdy!

Na Bulharsko jako patnactileta mam bajecne vzpominky, mozna i proto, ze to byl prvni letecky zajezd. Popsala jsi to hezky, Zdeničko, zasmala jsem se husbendovi, ktery se ode me nehne :-D Pokracuj, tesim se na dalsi prispevky ❤️

No arogantní obsluhu najdete všude. Já jsem měla po svatbě krásnou dovolenou v Bulharsku na Zlatých Pískách, tenkrát ještě s CKM, v srpnu 1968, která byla zkažená okupací. Měli jsme se vracet letadlem 25.8., které neletělo, byli jsme v Bulharsku o týden déle, cestu na pláž nás vyslýchali bulharští tajní, domů jsme špinavým vlakem, do Prahy jsme dorazili až 5.9.

Moje nejdelší a nejhorší dovolené byla v Bulharsku v srpnu 1968.Bylo to naše první moře, první letadlo, moc jsme se těšili. Bydleli jme ve stanech, byla to podniková rekreace. Odlétávali jsme 18.srpna. Dobrá nálada nám vydržela jen 5 dnů, kdy jsme se už se zpožděním dozvěděli, co se děje v Praze a celé naší vlasti. Byli jsme v Černomorci přímo u pláže. Moře krásné, pláž také ne jídlo jsme chodili do jediné místní hospody. Měli jsme tam být 14 dní. Následkem okupace se nám tam pobyt protáhla 5 týdnů.Ty první2 týdny jsme měli jídlo v té hospodě, ale pak nás vyhodili a my si museli vařit sami co kdo sehnal. Měli jsme jen pánvičku a hrnek a společný vařič na PB. Koupit se tam daly jen rajčata a papriky a slunečnicový olej. na nechutný, drobivý chleba jsem chodila stát odpoledne frontu, Museli jsme tam čekat, protože se nelétalo, až si pro nás přijedou z Čech. Celý kemp hlídala jejich milice. Neměli jsme přístup k žádným sdělovacím zařízení, těm pár malých přenosným radiím už dávno došly baterie a nedaly se koupit. Nakonec pro nás přijely autobusem a jeli jsme domů ve dne v noci a několikrát se stálo pro poruchy motoru. Měli jsme velkou starost, jak to vlastně doma vypadá hlavně jsme se těšili na naši malou holčičku, která byla u babičky. Nemám na Bulharsko hezké vzpomínky a také jsem už do Bulharska nikdy vice nejela.

Připomněla jsem si, že Bulharsko - Zlaté písky byla naše první a hned i druhá dovolená u moře ještě s malými dětmi před desítkami let. I když to rozhodně nebyla tehdy dovolená bez chyb, líbilo se mi tam a dost dlouho jsem později uvažovala podívat se tam ještě jednou. Bohužel na to nedošlo.

S cestováním letadlem mám sice rozporuplné zážitky, ale v Bulharsku jsem byla jen jednou služebně v Sofii a odbavení a cesta probíhala hladce. Daleko horší bylo Tunisko.

Tak to jste si užila adrenalin...asi záleží, na koho narazíte. My tam letos byli s vnoučaty už podruhé (bylo to cenově výhodné) a muž po projití security control zjistil, že nemá boarding pass, tak jsem se na jednu z kontrolorek obrátila s dotazem, co máme dělat a ona nám ho okamžitě přinesla i klíči od bytu, které tam manžel ztratil taky :-)) Je pravda, že do Bulharska bychom s mužem sami bez dětí a o prázdninách dobrovolně nejeli. Vloni i letos jsme měli veliké štěstí, že jsme se domů dostali normálně. Oba roky ten let po nás měl 24 hodin zpoždění...to si vůbec neumím představit...jinak si myslím, že ve vašem případě reagovali nakonec tak rychle proto, že jste jim řekla, že je tam s vámi váš "hausband", což si asi vyložili jako "domácí kapela" a tak se asi lekli (to byl pokus o vtip) :-))