Mám ráda černou

I já mám od mládí ráda černou barvu. A nosím k ní jen malé barevné doplňky. U těch si " pouštím uzdu" - divoké ponožky, řádivé šálky a šátky. A stejné barevné botičky mám také. Takže zdravím spřízněnou duši.

Tak nejdříve k fotkám. Ty černobílé vypadají dobře, určitě Vám sluší a na tu svatbu jste v nich klidně mohla jít. Zato v těch bílých vypadáte jak v noční, ač elegantní, košilce. Nedivím se, že leží již neupotřebené ve skříni. Ke mně se spíše hodí pastelové barvy a cítím se v nich dobře. Ani černá, ani bílá, v obou vypadám jak do rakve. Co se týče "barev", tak ani černá ani bílá v podstatě barvy nejsou. Bílá obsahuje ve svém spektru všechny barvy a černá naopak je jejich absencí. Za všechno může světlo. Noste to, v čem se cítíte dobře. mm

Omlouvám překlep. Vdát, nikoliv dát

Kdepak, Dano, ta připomínka se netýkala Vás, nýbrž mne, že kdyby mi přeskočilo a ještě se chtěla dát (viz Profil), nešla bych v černém. Ovšem ani ne v bílém. :-D :-D

Všechny Vás, milé dámy zdravím a děkuji za Vaše komentáře. Moc jsem se pobavila nad připomínkou paní Zuzany. Ta svatba nebyla moje, chachacha, já se vdávala v jednadvaceti a víckrát už nepotřebuju, vystačilo mi to na celý život...

Černé oblečení nosím do divadla a na ples. Teď v mém věku nosí ráda růžovou, modrozelenou, žlutou. Na stáří jsem se trošku odvázala. Boty jsou parádní.

Botky vypadají velmi dobře, klidně bych si je koupila i pro sebe. Mám v šatníku i černou barvu, ale rozhodně to není barva, kterou bych nosila pořád. A černé boty mám jen dvoje. Lodičky z doby dávno minulé a kozačky, které mi koupila dcera a spletla si barvu. Říkala jsem ji, že hnědé - koňakové, jen ne černé. Jsou krásné, kožené, ale černé. :-( Černé boty nemám ráda. A když čekám třeba u lékaře bavím se tím, že pozoruji, jaké mají přítomné dámy boty. Většinou černé. Jednou nás bylo v nemocniční čekárně 17, 16 mělo boty černé a já žluté, bylo léto. Když vidím v létě děvčata, hlavně mladá děvčata, navlečena v černých kalhotách a k tomu černé triko nebo dokonce mikinu, tak si říkám, ony na to přijdou, že jsou i jiné barvy. Naproti tomu děvčátko (a může mít klidně víc let než jako děvčátko) oblečené do veselých šatiček, to je jiné pokoukání. Dano, botkami jste udělala krok správným směrem, teď ještě něco světlého k nim. I když černá jim bude slušet určitě.

Po deseti letech oranžového šatníku jsem v době, kdy jsem začala jezdit s Jirkou na motorce, sáhla po černé. K chopperu se jiná barva nehodila, ale já jsem si ji pak vybírala i pro běžné oblečení. Je magická, ale zároveň i smutná. Na svatbu bych ji rozhodně nechtěla, ani jako starší nevěsta. Vždy si vzpomenu na černé svatební šaty Elišky Kaplické. Byly nezvyklé a elegantní, ale ....

Změna je život a rozhodně stojí zato to vyzkoušet :-)

Ano, jsou boží a určitě pohodlné. Konečně jste se barevnými botami vymanila z černého období a je evidentní, že Vás samotnou to těší.