Fotokoláž: Hana Píchová

Dědí se podoba?

26. 8. 2023

Jsem takový sběratel všeho možného, protože je mi líto vyhazovat věci, které by se daly ještě použít. Takže se mi po zemřelých rodičích, babičkách, tetách a tchýni nashromáždilo spousta pokladů jako jsou potřeby pro šití a pletení, násadky a pera, nářadí, písemností a také fotografií.

Fotografie jsou někdy hádankou, na některých je jasné, kde byly foceny a které osoby tam jsou, ale u některých je to o hádání, zvláště, když je fotografie hodně stará a předchozí generace zezadu nenapsaly o koho jde.

Napadlo mě udělat z dostupných fotografiích fotomontáž ženské a mužské linie naší rodiny. Nebylo to jednoduché, některé fotografie nebyly moc kvalitní, doostřování a úprava fotografií nefungovaly na sto procent, něco bylo třeba zvětšit, jiné naopak zmenšit, další vyretušovat, ale nakonec z toho vznikla zajímavá koláž šesti generací ženské linie a šesti generací mužské linie v naší rodině.

Nejstarší žena je focená v roce 1916, nejmladší v roce 2022, u nejstaršího muže nevím, ale předpokládám, že to bude kolem roku 1910, nejmladší pak také v roce 2022. Zdá se, že základní rysy přetrvávají.

Autor: Hana Píchová

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Braunová 29.8.2023 21:55

Koukám do zrcadla a vidím svoji maminku,ale to až jsem zestárla a zešedivěla a začala nosit brýle.Jsme si i se sestrou daleko teď více podobny i když je o osm let starší.Dcera je mi podobná,když si prohlížíme mé fotky v jejím věku.Synové mají po mě hodně tmavé oči a ty se u nás dědily,ale už vnučka a vnuk mají světlé,ale jedna vnučka má naše černé oči.

zuzana šišková 28.8.2023 22:22

Obrázky mi připomínají obrazy malíře Jiřího Anderle. Uchopit podobu v čase. Jedinečný a inspirativní nápad ve všech jeho podobách.

Soňa Prachfeldová 27.8.2023 18:48

Velmi zajímavé. Určité rysy se dědí a dost přes jeden rod.

Lenka Kočandrlová 27.8.2023 16:25

Zajímavý nápad.U nás se bohužel nezachovaly žádné fotky,mám jen dědu a babičku z otcovy strany. Rozhodně jsme mix všech těch,co žili před námi.Něco je uloženo asi přímo v genech - manžel toužil po kamenické práci,udělal si dláta a vysekal mi pár kamenných koryt.Teprve já po letech jsem zjistila pátráním po jeho předcích,že u nich bylo několik generací kameníků...

Věra Halátová 27.8.2023 13:47

Jinak lidé vypadají na fotografii. Jinak ve skutečnosti. V mládí jsem byla podobná otci, v pozdějším věku spíš matce. Můj vnuk, který mého manžela, tedy svého dědu z otcovy strany vůbec nepoznal, není sice na něj tváří podobný, ale je stejně manuálně méně zručný, chová se podobně.

Martina Růžičková 27.8.2023 13:18

Perfektní a zajímavý nápad a náročné zpracování, které v případě vaší rodiny podle mě zejména v ženské linii dědičné rysy potvrdilo.

Vlasta Ledlová 27.8.2023 10:17

Bezvadný nápad. Obdivuju vaši trpělivost při tvorbě fotomontáží. Taky by se mi něco takového líbilo.

Margita Melegova 27.8.2023 09:49

Po svatbe jsme se s manzelovou sestrou potkaly s jeji pani ucitelkou, druhy den se ji ve skole ptala ,, koho ze si ta Tvoje sestra vzala,, a kdyz jsme byli u nasich sel manzel s moji mamkou nakupovat a prodavacky v obchode ji rikaly ,, ten syn je jak by Vam vypadl z oka,, tak si vyberte, kazdy jsme se narodili v jine casti zeme a pomerne daleko od sebe, jednu dobu jsme meli stejne pracoviste kde vetsina zamestnanci o nas mluvila kvuli podobe jako o sourozencich.

Ludmila Černá 26.8.2023 18:49

Zajímavý nápad, blahopřeji. Ano, určité rysy se dědí. A určitá podoba taky. Třeba najednou někdo z vnuků má obrovský nos. A pak zjistíte, že pradědeček kohosi byl Žid. Vypadal úplně jinak, ale takový nos měl přesně on. Já mám třeba stejné ruce jako měl starší bratr a dědeček. Atd. Nejstarší dcera je velmi podobná své babičce, druhá dcera švagrové a nejmladší mé sestře. A tak je to asi ve všech rodinách.

Zuzana Pivcová 26.8.2023 13:01

Myslím, že se podoba během života mění. Mám zkušenost, že děti, které znám, se "křížem" podobají jednomu z rodičů, tedy první narozený kluk v rodině mámě, druhý kluk tátovi. První holčina tátovi atd.....To je ale můj poznatek, nemusíte souhlasit. Často je ale podoba z prarodičů. Moje sestra se jako zcela malá holčička podobala babičce, tatínkově matce. Pak to nějak odeznělo. Podobnost může být v barvě vlasů, očí, v typu postavy, ale já teď myslím vyloženě jen obličej jako celek.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek