Eva Braunová
29.8.2023 21:55
Koukám do zrcadla a vidím svoji maminku,ale to až jsem zestárla a zešedivěla a začala nosit brýle.Jsme si i se sestrou daleko teď více podobny i když je o osm let starší.Dcera je mi podobná,když si prohlížíme mé fotky v jejím věku.Synové mají po mě hodně tmavé oči a ty se u nás dědily,ale už vnučka a vnuk mají světlé,ale jedna vnučka má naše černé oči.
zuzana šišková
28.8.2023 22:22
Obrázky mi připomínají obrazy malíře Jiřího Anderle. Uchopit podobu v čase. Jedinečný a inspirativní nápad ve všech jeho podobách.
Soňa Prachfeldová
27.8.2023 18:48
Velmi zajímavé. Určité rysy se dědí a dost přes jeden rod.
Lenka Kočandrlová
27.8.2023 16:25
Zajímavý nápad.U nás se bohužel nezachovaly žádné fotky,mám jen dědu a babičku z otcovy strany. Rozhodně jsme mix všech těch,co žili před námi.Něco je uloženo asi přímo v genech - manžel toužil po kamenické práci,udělal si dláta a vysekal mi pár kamenných koryt.Teprve já po letech jsem zjistila pátráním po jeho předcích,že u nich bylo několik generací kameníků...
Věra Halátová
27.8.2023 13:47
Jinak lidé vypadají na fotografii. Jinak ve skutečnosti. V mládí jsem byla podobná otci, v pozdějším věku spíš matce. Můj vnuk, který mého manžela, tedy svého dědu z otcovy strany vůbec nepoznal, není sice na něj tváří podobný, ale je stejně manuálně méně zručný, chová se podobně.
Martina Růžičková
27.8.2023 13:18
Perfektní a zajímavý nápad a náročné zpracování, které v případě vaší rodiny podle mě zejména v ženské linii dědičné rysy potvrdilo.
Vlasta Ledlová
27.8.2023 10:17
Bezvadný nápad. Obdivuju vaši trpělivost při tvorbě fotomontáží. Taky by se mi něco takového líbilo.
Margita Melegova
27.8.2023 09:49
Po svatbe jsme se s manzelovou sestrou potkaly s jeji pani ucitelkou, druhy den se ji ve skole ptala ,, koho ze si ta Tvoje sestra vzala,, a kdyz jsme byli u nasich sel manzel s moji mamkou nakupovat a prodavacky v obchode ji rikaly ,, ten syn je jak by Vam vypadl z oka,, tak si vyberte, kazdy jsme se narodili v jine casti zeme a pomerne daleko od sebe, jednu dobu jsme meli stejne pracoviste kde vetsina zamestnanci o nas mluvila kvuli podobe jako o sourozencich.
Ludmila Černá
26.8.2023 18:49
Zajímavý nápad, blahopřeji. Ano, určité rysy se dědí. A určitá podoba taky. Třeba najednou někdo z vnuků má obrovský nos. A pak zjistíte, že pradědeček kohosi byl Žid. Vypadal úplně jinak, ale takový nos měl přesně on. Já mám třeba stejné ruce jako měl starší bratr a dědeček. Atd. Nejstarší dcera je velmi podobná své babičce, druhá dcera švagrové a nejmladší mé sestře. A tak je to asi ve všech rodinách.
Zuzana Pivcová
26.8.2023 13:01
Myslím, že se podoba během života mění. Mám zkušenost, že děti, které znám, se "křížem" podobají jednomu z rodičů, tedy první narozený kluk v rodině mámě, druhý kluk tátovi. První holčina tátovi atd.....To je ale můj poznatek, nemusíte souhlasit. Často je ale podoba z prarodičů. Moje sestra se jako zcela malá holčička podobala babičce, tatínkově matce. Pak to nějak odeznělo. Podobnost může být v barvě vlasů, očí, v typu postavy, ale já teď myslím vyloženě jen obličej jako celek.
Načíst starší příspěvky
