Byla jsem v ústavu. Tři roky.

Dostávám se ke čtení se zpožděním a ač si myslím, že o Tobě už vím hodně - vždycky mě něčím (mile) překvapíš. Zato spojení "malířka pozadí" mě tutově dostane pokaždé, ačkoliv ho znám dlouho (a přesně a detailně :-).

Milá paní Zuzano, hezký střípek do mozaiky časů minulých a díky za něj. Asi by se mi líbilo studovat ve Školském ústavu umělecké výroby. Musel mít zvláštní punc jedinečnosti ve všech směrech. Málo kdo pochopí, že právě jedinečnost, jinakost je právě to, co "člověka tvořivého" posouvá. Dávají mu jiné úhly pohledu, které ukazují směr v rozhodování co chci a co už nechci. Jen jak je vidět i z dnešních reakcí, jinakost není oblíbená ani dnes.

Být u nás v ústavu pro padlé dívky, by pro vás bylo horší. Tenhle byl procházka růžovou zahradou a určitě jste se v některých věcech zdokonalila. A pak jako, když to č,lověk najde.

Za našeho mládí jsme neměli skoro žádné informace ani o typech škol v jiných krajích,jen to,co bylo v našem městě a dost.Po gymplu jsem nechtěla jít na VŠ, tak se ke mně dostal seznam nástaveb.Nakonec jsem si vybrala hornickou průmyslovku,kde se vyučovala geodézie,což jsem to slovo a jeho význam do té doby neznala. Ale byly to krásné dva roky.O tom vašem Ústavu jsem četla nějaké zmínky někde v časopise nebo v knize. Jeden náš profesor na gymnáziu vždycky mluvil o naší škole jako o ústavu a my se tomu moc smáli a říkali jsme si chovanci ústavu (doplň : pro duševně postižené....).

Paní Valeriánová, omlouvat se nemusíte a Váš názor Vám rozhodně neberu. Zdržovat komentáře se taky nemusíte, každá jsme jiná, a tak to je správně.

Paní Zajícová, omlouvám se, určitě jsem Vám nechtěla radit, to bych si nedovolila. Nevěděla jsem však, že nesmím napsat svůj názor, ale mám pouze přidat kladné hodnocení. Příště se zdržím komentáře.

Moc hezky a vtipně popsaná etapa života. Já jsem zase studoval v ústavu Odporné učiliště železniční...teda pardon...Odborné...:-)

Po maturitě na Střední průmyslové škole oděvní v Prostějově jsem uvažovala o dalším studiu, ovšem zmíněná škola dávala doporučení pouze ke studiu na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci. Ta mě však příliš nelákala. Škoda že jsem v té době nevěděla o Školském ústavu umělecké výroby. Studium na této škole by mě jistě velmi bavilo.

Mne článek velmi pobavil :-) A taky mne udivilo, jaké byly možnosti dalšího studia. Věděli jsme tehdy velmi málo o pomaturitním studiu. škoda.

Obrázek doplnila redakce i60 a mně se líbí. Příště dodám svoji fotku :-) A pokud se týká gradace, tak píšu jak umím, a titulek se mi jeví jako celkem zdařilé lákadlo k přečtení dalšího textu. Já čtu články ostatních, ale nenapadlo by mě se vytýkat někomu takové malichernosti, jako je název, použití některých výrazů, nebo gradování textu. Když se mi něco líbí, moc ráda pochválím, ale radit, jak má kdo psát, to ne... prostě píšu jak umím a ostatní psavci taky.