Japonsko – moje láska na první pohled

Hezké fotky, jsou země, které bych chtěla navštívit, Japonsko mezi nimi není.

Paní Heleno, Vaše cestopisy jsou naprosto ojedinělé a já se těším, až je vydáte knižně. Děkuji za Váš pohled na Japonsko . Moje sestřenice s manželem tam byli čtyřikrát, vždy na podzim na měsíc a natočili hodně materiálu, takže trochu mám představu. Vnučka se několik let učí japonsky- kanji, zajímá nás japonská kultura, poprvé jsem v 90. letech viděla divadlo kabuki a divadlo Nó, je mi blízká zdvořilost Japonců, ale není mi blízký způsob jejich života. Těším se na další pokračování Vašeho putování Japonskem.

Helenko, nejspíš jsem se tu už někdy zmiňovala, že mě lákalo Japonsko po ZOH v Sapporu a po přečtení knihy Sto pohledů na Japonsko. Byla jsem tak fascinovaná, že jsem se začala jako samouk učit japonsky. Velmi záhy mi došlo, že je to marná snaha a ztráta energie. Byla to učebnice v latince a pouze pro konverzaci. A navíc začínala normalizace a do Japonska jsem se pochopitelně nikdy nepodívala.

Japonsko je úžasná země, kde bychom v mnohém mohli čerpat inspiraci, např.na ulicích jsou vyhrazené kuřárny, jinde se kouřit nesmí, většina kuřáků sebou nosí skládací popelníček a vajgly nehází po zemi, ale ukládají do pytlíčku...šinkanzeny jsou fascinující a jezdí na vteřinu přesně a na nástupišti zastavují vždy naprosto na stejném místě, taktéž metro atd....naproti tomu je v Japonsku obrovská spousta dětských sebevražd...tlak na výkon je veliký...povolí jen o víkendu, kdy Japonci vymění obleky za džíny a jdou se ožrat, takže v sobotu a v neděli se nedá v metru dýchat...děti tráví ve škole převážnou část dne, odpoledne je berou na výlety, pokud jim chce učitel něco říct, celá třída si musí sednout do podřepu, aby měl učitel přehled...pro nás naprosto šílená záležitost...prostě Japonsko obdivujeme, ale žít bychom tam nemohli :-)

Zajímavý článek a pěkná fotodokumentace! Ráda jsem si přečetla a poučila se o tom, co o Japonsku nevím. Přemýšlela jsem i nad zmiňovaným úbytkem obyvatelstva - jejich svébytná kultura,lpění na tradicích a možná i umístění Japonska je "chrání" před přílivem migrantů(možná i jejich zákony,které pochopitelně neznám. Nikdy asi nebyli tak etnicky promíchaným obyvatelstvem jako je třeba Evropa či USA.

Zajímavý článek, krásně jste popsali vaši cestu do dalekého Japonska. Ráda vaše články čtu, jsou vždy výstižně napsané. Také bych se ráda do Japonska podívala, ale asi je to už nesplnitelný sen.

To je moc hezké a zajímavé čtení, děkuji :-)