Co dělat při blackoutu?

No, někdo se ani nedostane do domu...Stačila mi rozbitá lednice .....Honem všechno zachránit a zpracovat, co se dá..

Vše na elektřinu má doma dcera. Udělali tedy dva důležité kroky, koupili si kamna na dřevo a napojili část domácnosti na místní vodovod. Svíček mají zásoby. S vařením by to asi bylo horší, jedině venku na ohni.

Pro nás by to byla dobrá příležitost konečně se pořádně vyspat a také bychom ušetřili za elektřinu. Kdyby to netrvalo víc než den a noc, dalo by se to přežít. Ruční práce už neprovozuji, ale velkou zásobu svíček a také pastelek a omalovánek, což by mě zabavilo i na několik dní. Jen ledničce by se to asi nelíbilo a vzápětí ani nám. :-) A teď jsem si vzpomněla, že mám kdesi schovaný rámový tkalcovský stávek a možná by se našel i nějaký materiál, jen nevím, jestli by se našla i chuť k takové práci. :-)

No pokud nepůjde elektřina a nebudu mít co jíst a pít a další důležité věci pro život, tak určitě nezačnu schánět kolovrat.Nevím í k čemu by mi byl dobrý.

Když jsme se nastěhovaly s maminkou před více než půl stoletím do jihočeského Týna, byly pro mě dost děsivou záležitostí zdejší bouřky. Dřív jsme bydlely ve městě na náměstí a všude byly hromosvody. Zde bylo původní hospodářské stavení a všude kolem vzrostlé stromy. Městský úřad takřka při prvním zahřmění vypínal zde v Týně proud. Bouřky často trvaly celou noc, protože se neustále vracely. V tom případě jsme svítily jen svíčkou a občas jsme neměly do školy úkol. Měla jsem z bouřek strach. Jednou jsme byly jako učitelky na letním táboře s výukou němčiny. Blesk udeřil asi 15 metrů od nás do stromu před farou. Říkaly jsme, že pan farář asi nebyl moc hodný, tak to měl varování. Co se týče zastavení výtahu mezi patry v paneláku, taky jsem si to užila. Vysvobodili mě asi po 25 minutách, byla neděle večer.

Daly jsme s vnuckou cernou hodinku a vypravely si strasidelne pribehy. Nez jsme dopovidaly, vsechno zase naskocilo. ( To byla ta lepsi varianta, horsi byla - nefunkcni vytah v panelaku do 10.patra… ale i to se v rozumnem tempu dalo :-). )

Ručním pracím se věnuji ráda, ale potřebuji k nim mít dostatek světla.

S tím kolovrátkem bych asi měla problém.

Tak to tam máte podobné,jako u nás ve Slavkovském lese.Jako malá vesnice jsme hned vypnutí,jak jde o vítr či jiné pohromy. Bez elektriky býváme dost často,ale jsme též již připraveni a vybaveni. Vodu máme připravenou ve sklepě v lahvích od kupovaných vod,vydrží pomalu rok. U krbokamen máme dvě baterie pro záložní zdroj k čerpadlu - bez toho by se nedalo topit.Vydrží každá asi na 8 hodin,tak lze aspoň prohřát topení. Sporák máme na ele,takže máme v zásobě plynový vařič,aby se dalo třeba uvařit kafe nebo tak. No a na osobní potřebu máme několik čelovek - dá se s tím dlouho číst, svítilny a mnoho náhradních baterií. Vodu čerpáme ze studny taky pomocí elektřiny,takže tam máme ještě pro strýčka Příhodu náhradní ruční čerpadlo.K tomu záložní suché WC....Jo a taky je dobrá ocilka na škrtání, a také zásoba sirek. Taky jsme dost prepeři,ale jinak to na vystrkově nejde. Co se týče ručních prací - tak ty se u nás nevedou.

Moc pěkná úvaha. Ruční práce mi nevadí. Ano,život v nájemním domě má v něčem bezesporu výhodu. A rozbitý výtah? To je kapitola sama pro sebe