Výchova dětí v současnosti

Takže, Aničko, předcházející komentář nemá být zaměřený proti Tobě, ale o úhlu pohledu. Kdyby tady někdo napsal jiný článek o chudince vnučce, co se zranila při pádu v autobuse, když byla s oddílem na výletě, tak ji budeme společně litovat a všichni bychom tady svorně spílali vedoucímu, proč na bezpečnost dítěte nedohlídl. Děti jely linkovým autobusem, protože objednat vlastní dopravu je hodně drahá záležitost a málokterý rodič za jednodenní výlet dítěte zaplatí třeba tisícovku a možná i víc.

Každá mince má rub a líc. Ráda bych si přečetla názor i druhé strany, tak aspoň zkusím se vžít do vychovatele. Řidič nechá správně nejdříve nastoupit staré a nemocné a pak pouští nás s dětmi zadními dveřmi. Já organizuju, které dítě si s kterým má sednout a po důchodcích, co sedí na kraji, požaduju, aby se posunuli, protože děti si musí sednout kvůli bezpečnosti. Já za ně zodpovídám a mne budou honit před soud, jestli se dítě v autobuse zraní při prudkém zabrzdění. Usazení důchodci oponují, že většina z nich vysedá na prvních zastávkách, ale konečně děti pouští k oknu. Autobus se plní a my vychovatelé zjištujeme, že ne všechny děti bezpečně sedí, a tak vyzýváme, aby si děti sedaly po třech. Do toho se ozývají namíchnutí důchodci, co je to za výchovu, když děti musí sedět. Přece kvůli jejich bezpečnosti, za což odpovídáme my. Ještě pořád všechny děti nesedí. Do toho zas důchodkyně, zda nechceme, aby staří vstali a pustili děti. Ale ty děti mají na sedadlo stejný nárok jako ostatní, když zaplatily cestovné. Už mě ty babky štvou, tak to nevydržím: Jednou na vás, důchodce, budou tyto děti platit ze svých mezd odvody na vaše důchody...

Myslím, že je to "kus od kusu". Párkrát jsem jela autobusem, který byl hodně obsazený a nastoupily učitelky s dětmi. Vždycky se snažily je usadit, ale nikdy ne na úkor ostatních cestujících. Naopak. A ještě, v jednom opravdu hodně narvaném autobuse, když jsme vystupovaly, děti vystoupily s námi, aby uvolnily prostor výstupu a pak se zase vrátily zpět. Prostě pan vychovatel byl hlupák.

Paní Webrová, máte pravdu. To jsou dvě věci. Vychovatelka má nad sebou nadřízeného a jeho pokyny se musí řídit. Nemá to nic společného s neúctou ke stáří. Vzpomínám si, že před mnoha lety mi moje máma hlídala děti / školou povinné /, nevím kolik jim bylo, už si to nepamatuji. Dožadovaly se jít někam za vesnici, že se brzo vrátí. Máma jim řekla, že je nikam nepustí, že za ně odpovídá. "Až budete s maminkou, ať si vás pustí kam chce.".....Vychovatelka má taky odpovědnost, jinak by tam nemusela být. Tak mi paní Webrová odpusťte, že jsem špatně zareagovala. Děkuji.

Jezdila jsem často i daleko se skupinou dětí a vždy jsem hlásila v konkrétním spoji , kolik budu mít dětí ze stanice do stanice. Vlakem brnkačka, dostali jsme vagon, autobus jen do 20 osob nám zajistil spoj. Jinak objednat celý autobus. Poslední spoje většinou vezmou i ke stání. Ve vlaku musí být kupé a sedadla označena , že ze stanice x do stanice y je místenka. Když to není označeno , je řečeno, že si koupí místenka i 2 min před jízdou a jak to tam má průvodčí umístit? Chování vedoucího nebylo taktní.

Paní Jurečková tak si představte situaci že vaše vnouče pustí sednout dospělou osobu, stane se že řidič prudce zabrzdí a sama jste snad někdy zažila co to udělá v autě když sedíte, natož když se dítě drží jen sedadla. To by byl uragán stěžování kdyby se mu stal úraz. Také jsem byla vychována k úctě starším, nepochybujte o tom. Bohužel ten vychovatel je jednou nohou v kriminále kdyby se něco stalo.

Pro paní Webrovou - v našich dětských letech také vychovatel zodpovídal za naši bezpečnost, přesto jsme byli vedeni pustit staršího si sednout.

Nevím, nemám takovou zkušenost, naopak. Jak píše pan Berka, svět není černý ani bílý...

Asi by bylo dobré do přepravního řádu zadat jen místa k sezení a ne k stání. Do autobusu vpustit jen tolik cestujících, kolik je míst. Jak by to vychovatel řešil? Je mi jasné,že by to občas mohl být problém,kdyby jelo víc běžných cestujících, ale co jezdím, nepamatuji,že by byl autobus plný. A vychovatel by musel zajistit dopravu předem / objednat/ . No,ono je všechno o toleranci, o domluvě, o pochopení, o vnímání běhu času, o příkladech v okolí. Je to na opravdu dlouhou debatu.

Nemám takovou zkušenost s omladinou a jejich doprovodem, asi proto, že veřejnou dopravu používám až v posledních dvou letech, přesto se mi jedna vzpomínka vybavila. Do autobusu nastoupily předškolní děti a pokud se nevešly na volná sedadla, nabízeli svá místa ostatní cestující bez ohledu na věk, dokud všechny děti neseděly.