Moje seniorské radosti

To je opravdu dost složité, dát se do zdokumentování minulosti, která má pokračování v současnosti. Kolikrát jsem začala něco třídit, zamýšlela jsem se nad koloběhem času a vzdala jsem to. Spolkne to spoustu času. Ve velikánskoé krabici mám dopisy a pohlednice od maminky, od přátel a miloučké dopisy od mých synů, kteří mi psali ze školy v přírodě. Dnes pinkne sms od vnuček, stručná, někdy i s nějakým obrázkem, či fotkou.

Váš článek a přístup k životu se mi moc líbí a fandím Vám ve Vaší kreativní činnosti. Také jsem před 12 lety objevila kouzlo U3V, kde jsem si v různých odborných i tvůrčích kurzech nejen doplnila vědomosti, ale hlavním bonusem je setkávání s báječnými lidmi. To, co jsem nestihla s rodinou, dětmi, náročnou prací a starostí o rodiče, si teď užívám naplno. Dokud to zdravotní limity umožní.

Fandím vám.

Nepodléhat stále vyššímu číslu věku se vám velmi dobře daří. Máte šikovné ruce na rozdíl od mých, které šmátraly, až umístily málo hvězdiček. Omlouvám se, nejste moje první. Hezký článek.

Je moc dobře, že se můžeme v našem věku učit novým věcem. Mám diplom z U3V z fotografování. Byli jsme tak dobrá parta, že jsme ve třeťáku všichni propadli a dali si ho ještě jednou. Přeji hodně zdaru!!

Je báječné, když člověk dokáže ve zralém věku zúročit vše, čím v životě procházel, co ho oslovilo a vlastně vytvarovalo. Věřím, že člověk jako Vy nepodlehne snadno věku a naopak se s ním velmi spřátelí.

Teda, Zuzko, vy jste šikovná!! Jen zírám, co se všechno dá dělat a skloubit!! Inspirujete mě, také už jsem přemýšlela o Univerzitě 3.věku, ale pak se mi zase nechtělo. Jenže bych se asi měla kousnout, protože jen tak přijdou nové zkušenosti a další zážitky z oboru, který vlastně nerozvíjím, ač mě baví. Takže děkuji!!! A přeji vám spoustu štěstí, úspěchů a nechť vás život stále baví. PS Hezká fotka, vypadá jako malovaná...

Ano, mohu to potvrdit, že fotografování je hezký koníček. Můj tatínek - narozený v r. 1917 tomuto koníčku propadl už v mladém věku a věnoval se mu velmi dlouhou dobu. Nikdy nezapomenu, když už mne jako velmi malou vzal poprve do zatemněné koupelky a tam jsem viděla přímo zázrak - jak z tmavého negativu vznikala překrásná fotečka*

Když se člověk může věnovat tomu, co ho baví a čemu se pak věnuje, je to dar. Aktivně dělat to, co ho naplňuje, je velké štěstí. A důchod je pak velká radost. Přeji vám paní Zuzano stálé tvůrčí nápady, zdraví a pohodu. Moc pěkné.