Svatba dvakrát a dost

Život není vždy takový jaký si přejeme.Měla jsem štěstí , taky jsem se vdávala mladá a ještě musela , jak se říkalo.Byla to opravdu Láska na první pohled.Brali jsme se po 3/4 roce.Vydrželo nám to 33 let , kdy náhle odešel , tak odkud není návratu.Bylo to krásné manželství , objevily se i u nás mráčky ,ale dokázali jsme to vždy v klidu řešit.Spousta známých nám záviděla , o čem si stále můžeme po těch letech povídat a že na sebe hledíme stále zamilovaně.O to větší to byla rána , když zemřel.Díky dětem jsem to překonala a nakonec potkala svého druhého muže.Už jsem se nechtěla vdávat , třikrát jsem odmítla jeho žádost o ruku.Jenže byl vytrvalý a já se v 61 letech vdávala podruhé.Už to není ta veliká láska , ale žijeme si spokojeně ,co přeji všem ,kdo prožil těžké období.

Jak jsou ty životní příběhy podobné.

Hanko, někdy si život s námi dělá, co chce. Třeba vše přežít a hledět dopředu. Já se taky ženil dvakrát. Dva dominantní lidé k sobě nepasují. Druhé manželství už bylo v pohodě. Tak hodně štěstí do dalších let!

Příběh, kterému rozumím... měla jsem to podobně.

Bylo to dano osudem, tomu se neda uniknout.