O starých dopisech a dokumentech
Úvodní foto Jan Zelenka, ilustrace Pixabay

O starých dopisech a dokumentech

12. 7. 2023

Lidé jsou různí, možno říci, že přímo nejrůznější. Ale myslím si, že jedno mají společné. Alespoň většina z nich. A to je více či méně pečlivá archivace různých dokumentů, ať už úředních, či rodinných, památek po předcích, svatebních oznámení, starých fotografií nebo nejrůznějších dopisů.

V mém případě i gratulací od dětí, i otcových, romanticky psaných deníků.

Ty důvody k úschově jsou různé. Možná proto, že se ty papíry můžou ještě někdy hodit, možná proto, že ten dotyčný na dopisy chce jednou odpovědět, nebo jen z  prosté nostalgie a lítosti nad tím je rovnou vyhodit. Ale asi hlavně proto, že jsou to vzpomínky. A mnohdy na dobu dávno minulou, kterou jsme už nestihli poznat. Co když všechny ty dokumenty budou jednou potřeba. Kdo ví! Je to svědectví času.

Zejména se schovávají dopisy milostné a pečlivě se ukrývají před světem někde v krabici na dně skříně nebo v zásuvce psacího stolu, zakryté nic neříkajícími materiály.

Léta běží a běží a dokumenty přibývají a hromadí se, plní svá skrytá úložiště, až je jich úplná inflace. Co ale s tím? Co nechat a co vyhodit? Nakonec se nevyhodí většinou nic i přes ujišťování sama sebe, že v tom udělám konečně pořádek.

Dobrým důvodem ke zvýšené aktivitě v tomto smyslu je stěhování. Takové stěhování člověka donutí si sednout, pokud možno k nějakému většímu stolu, na něj postupně rozložit zaprášené šanony a pustit se do čtení. A najednou se před vámi začne otevírat až tajemná minulost, kterou jste neprožili, a vy zapomenete na stěhování a na to, proč jste ty šanony vlastně vytáhli na světlo, a ponoříte se zcela do své, či dokonce do dávné minulosti svých rodičů nebo prarodičů a začnete si vybavovat a obnovovat v paměti něco, co tam je už dávno zasuté a zapomenuté. Proboha, tohle přece nemůžu vyhodit!

S nostalgií se díváme na uplynulý čas a v duchu již třídíme ty staré dokumenty na dvě hromádky. Když jsme celý archiv probrali, zjišťujeme, že ta hromádka na vyhození je daleko hubenější než ta na opětovné uchování. V tu ránu nás osloví prvotní účel a začneme třídit znovu, a už většinou bez nostalgického pohledu.

Dokumenty se zvolna snáší do koše a člověk je v tu chvíli podoben stromu, který shazuje staré a zažloutlé, nepotřebné listy. Jen ty dopisy, tu historii našeho života, ty přece nemůžu vyhodit.

Po měsíci, po dvou, přijde zcela určitě čas, kdy něco důležitého budeme hledat, kdy se potřebujeme opět opřít o nějaký starý dokument. A s pocitem určité nervozity odkrýváme opět ta naše skrytá místa, kde by, podle nás, měl ten dokument být. A on tam není. Bohužel. Že já, trouba, jsem ho posledně vyhodil!

 

* * *

glosa životní styl
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Věci, které se válejí v krabicích dlouho řádku let a ani si na ně nevzpomenu, potřebuji krátce po jejich likvidaci. Je úplně jedno, zda to jsou šroubky, kousky látek od dávno vyhozených šatů nebo dokumenty. To je Murphyho zákon.
Naďa Šarounová
Děkuji za článek, naprosto se v tom vidím. Ani stěhování mě nepřimělo vyházet některé vzpomínky víc než třiceti let v domě. A jakmile je člověk dítětem svých rodičů, má před očima jejich dům, spousty dokumentů, dopisů, více než stoletá parte... Bratr ani já nedokážeme tyto věci likvidovat. A žel, moje dcera je poslední potomek a dědic, v budoucnu to bude na ní.
Marie Ženatová
Díky moc za nádherný článek*, který mne velmi oslovil. Také jsem typem člověka, který si schová všechno možné - od fotografií, dětských pozdravů z prázdnin, dopisů, svatebních oznámení i parte zemřelých - spousty deníků. Občas si k tomu sednu, že to protřídím a udělám pořádek, ale zjišťuji, že to není lehké jen tak něco vyhodit - znovu všechno pročítám a jsem ráda, že jsem to ještě nevyhodila - je to všechno pro mne moc a moc cenné.
Taťana Veselá
Jo jo, znam moc dobre. Na vyhazovani musim mit naladu, pak to lita o 106. Ted zrovna hledam svatebni album, ktere se nekam propadlo a manzel tvrdi, ze jsm ho v zachvatu trideni taky urcite vyhodila. Verim ze ne, jdu smejdit dal... :)
Daniela Řeřichová
Pane Zelenko, to je přímo výzva. :-) Upřímně, něco se chystá, ale já donekonečna doplňuji, upravuji, přepisuji a navíc má (ne)pozornost je upřená na několik věcí najednou. Na rozdíl od Vás nemám nutnou disciplínu. Vím, že si rozumíme. Přeji krásný letní večer. :-)
Jan Zelenka
Paní Řeřichová, jste svou velkou aktivitou trochu mimo íčka, co takhle něco z toho archivu vytáhnout a vydat jako svědectví určité doby? Určitě by to bylo zajímavé. Díky za komentář.
Daniela Řeřichová
Moc hezký článek. Vidím, že je nás víc, kteří se nemohou rozloučit s němými svědky naší historie. Pane Zelenko, také čas od času třídím, čtu, čtu a prakticky nic nevyhodím. Můj muž byl velmi činorodý, autor a organizátor mnoha projektů. Mám stovku fotoalb, divadelní a filmové scénáře, programy, scénografické návrhy, recenze aj., půda na chalupě je zarovnaná tiskovinami. Občas jsem zvána do škol a pak se kromě osobního svědectví o roce 1968 nebo 1989 hodí i noviny z té doby. Jsem ráda, že se těmito dokumenty často probírají vnoučata, pro něž je to autentická výpověď nejen o rodině, ale o společnosti včetně úsměvného pohledu na módu...
Soňa Prachfeldová
Ano, ano, jednou za čas tak musí člověk něco utřídit, vyhodit, něco nelze, alespoň ještě teď.
Jan Zelenka
Děkuji všem za milé komentáře. Už týden likviduji rozsáhlý archiv dokumentů po našem podnikání. Je až neuvěřitelné, co vše musí člověk, živící se obchodem, vyplňovat.
Hana Rypáčková
Nabízím rodinné papíry a alba, sbírky i peníze dětem. Nikdo to nechce mít doma. Nemám to řešit ani vyhodit . Jsou to i první jejich vlásky...Asi jsme poslední generace, co se aspoň občas podívá zpět.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?