Imperativ
Foto: Pixabay

Imperativ

5. 7. 2023

Imperativ, tedy rozkazovací způsob, je gramatická kategorie, jejímž prostřednictvím se vyjadřuje příkaz, požadavek, přání, prosba nebo zákaz.

Tento, sám o sobě neutrální a nevinný, výdobytek lidského myšlení nás však dokáže občas pěkně potrápit. Například při studiu cizích jazyků. Nebo dostáváme-li nevyžádané, ač dobře míněné rady.

Filozofie a sociologie znají pojmy morální imperativ a kategorický imperativ, tedy jakýsi mravní princip v nás.

Imperativy se přímo hemží dětství. Děti musí poslouchat příkazy, zákazy a rady rodičů. Samozřejmě vždy dobře míněné. („Jiříčku, neškrtej ty sirčičky!“) My jsme jako děti říkali: „Rady a porady – Hybernská šest“. Babička říkávala „Vlez nám na záda“, „Dej nám svátek“.

Imperativ je běžnou součástí naší komunikace. Nikdo se nad ním nejspíš nezamýšlí – dokud ho ovšem někdo nějakým dobře mířeným imperativkem nenaštve.

Vyskytuje se ve všech oblastech života: Vraž do toho čtyři vejce…, ukončete výstup a nástup…, přidej…, nechoď tam, dej to sem, mějte se hezky… Důležitý je například v případech varování.

Mnohdy záleží na intonaci, s jakou je imperativ vysloven. Například něžně zvoucí „Tak už pojď…“ oproti netrpělivému „Tak už pojď!“. Nebo třeba: „Polib mě“ oproti „Polib mně …“; nebo „Dej mi pusu“ oproti „Dej mi pokoj“.

Necítím se oprávněna lidem radit – zejména ne v otázkách, jak mají žít. Myslím, že to ví každý sám nejlépe. Proto nemám ráda texty, v nichž jsem spolu s ostatními vyzývána, co mám dělat (cvičte, udělejte si chvilku pro sebe, usmívejte se, vydejte se do přírody, najděte si přátele, koníčka…). A proto také nereaguji na články tohoto typu uveřejněné na webu včetně tohoto portálu. Návody na život, zejména v našem věku. Uvědomuji si, že mnohým to nevadí, někteří takové rady dokonce vítají. Tak mi promiňte, že já ne.

 

Český jazyk
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Článek je o imperativu a nevyžádaných radách, nikoli o větách zvolacích. Proto se jmenuje Imperativ, a ne Vykřičník.
Marie Magdalena Klosová
Znaménko vykřičník nemusí jen rozkazovat a všechny ty nepříjemnosti. Může vyjádřit zvolání, a to různého charakteru. Jaká krása! Jak jí to sluší! To měl zřejmě na mysli pan Dvořák. To ale není imperativ. mm
Věra Ježková
Děkuji vám za další komentáře. Pro pana Dvořáka: POMOC! Není imperativ, ale podstatné jméno. Imperativ je POMOZ. A vyjadřuje příkaz, požadavek, přání, prosbu.
Soňa Prachfeldová
Naštěstí my už snad nemusíme rozkazy plnit, sám člověk občas řekne něco důrazněji, ale vše se dá změkčit a imperativ převést do měkčího obalu. Viz někdy neposlušné děti.
Irena Mertová
Hezký článek, já se snažím imperativům vyhýbat. Naposledy jsem jej použila, když jsem zařvala na vnučku, která si vylezla v ponožkách na klouzavý okraj vany a dřepěla tam (v hlavě se mi mihlo, co se stane, když spadne dopředu a co, když dozadu)- a sjela hned, jak mne slyšela, není na to ode mne zvyklá. :-)
Věra Ježková
Děkuji vám za hezké komentáře a hodnocení.
Jitka Hašková
Souhlasím s tebou, také nemám imperativy ráda, zvláště ve formě nevyžádaných rad. I si třeba články s těmito radami přečtu, ale neberu je za své.
Zuzana Pivcová
Imperativy ráda nemám. Zvláště ve psané podobě, kde mi hodně vadí vykřičník. Hned ve mně vyvolá představu kategorického pokynu či nařízení, především proti mé vůli. Oproti tomu tečka mě celkem uklidňuje. Díky, Věrko, budu o tom ještě přemýšlet.
Zdenka Soukupová
Věrko, moc hezky napsané. Přesto si jeden vykřičník neodpustím: žijte podle svého! :-)
Jana Kollinová
Věro, díky za článek. Možná jsem jedna z mála, která zde na imperativ budou reagovat kladně. Již při přečtení názvu se mi vybavila hláška našeho profesora češtiny. Když chtěl dát ještě šanci zoufalému studentovi, tak prohlásil: "Dávám vám čtyřku s vykřičníkem a měl byste mi políbit násadku pera. Zítra ve dvě hodiny Vás čekám na opravu." Před jeho kabinetem obvykle postávalo několik "čekatelů." Profesor byl velice přísný a myslím, že během studia jsme se ve frontě na lepší známku vystřídali všichni. Šanci dával i jedničkářům, kterým se nezadařilo a hrozila jim dvojka na vysvědčení. Ještě doplním, že náš profesor opravdu používal pero a kalamář.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA