Přemýšlení seniorky: Smysl života a jeho hledání

Tyhle plky o nějakém smyslu života,který je třeba někde ? hledat (a nikdy nenajít....). Podle mě jsou to pseudofilozofické žvásty,takové si s oblibou vymýšleli a vymýšlejí muži,aby se obhájili před ostatními,že nedělají nic,jen někde posedávají a vykecávají se. Kdo kdy hledal nesmysl života ??? A našel ???

Maruško, moje řeč. Když mi bylo pět let, dostala jsem na starost slepice, když mi bylo sedm, přibyla husa se zlým houserem a hejnem housat, jen těch kopřiv, co jsem musela nažnout. Práce se střídala se školou. Ve škole jsem musela poslouchat kecy o tom, že děti nesmějí pracovat, já jsem "musela" a jak jsem dorůstala, stále jsem byla mezi vrstevníky, učitele nevyjímaje, ta nejhorší. Učila jsem se dobře, matematiku mezi 2-3, poprosila jsem učitele o opravu na 2 a on mi řekl, "Přece ti nemohu dát za 2, když Alenka (premiantka třídy) má za 1.", a tak se to se mnou táhlo celý život beze smyslu. Teď mám vystaráno a můj život má konečně smysl ♥♥♥

Nedávno jsem jela autobusem a vedle mne se na čtyřsedačku posadily dvě hezké mladinké dívenky. A ta jedna se svěřovala druhé se svým životem. Říká: "Já mám už velmi dlouhou dobu úplně stejný nudný život. Ráno vstanu, najím se, jdu do školy. Pak oběd, nějaké kroužky, večeře - stále stejné barvy, stejní lidé - už mne z toho hrabe ..." Musela jsem vystupovat - takže nevím co jí na to její kamarádka odpovídala - mohlo jim být tak 16 roků. Já jsem ve svém mládí měla tolik a tolik povinností, že jsem ani slovo nuda neznala. A svým způsobem to mám tak stále ? Moje babička♥ žila velmi prostý vesnický život a jejím smyslem života bylo: "Modli se a pracuj" Žila poctivý a spokojený život - zemřela v roce 1972 ve věku 82 roků. Velmi často si na ni v těžkých chvílích vzpomínám a beru si z ní často učebnicový příklad ♥.

Co znamená, "žít si po svém" teď, po tom, co jsem dosud žila? Také jsem si přečetla článek dvakrát a smíšené pocity z něj nemám. Ztratit "kotvu" se kterou jsem se narodila, pak se celý život rozdávala a říkala, že to dělám ráda, tak to je přesně ta iluze, ve které jsem žila 71 let. Jako lidstvo jsme odtrženi od přírody - matky Země. Země je živý organizmus, který celý život "ždímeme" co se vyždímat dá a co matce Zemi vracíme? Nic! Rovnováha je "v čudu" a teprve teď budeme splácet ten největší dluh. Klidně si můžete myslet, nebo o mně napsat, že jsem blázen, protože já to vím :-)

Článek jsem si přečetla asi 2x. A nám z něj smíšené pocity. Mám podobný názor jako Soňa P.

Mně dala smysl života klinická smrt, kde jsem svého ochránce "poznala". Sice jsem nespatřila jeho tvář, ale byl to boží příběh, a vím, že mě stále vede. Nevím kolik současníků četlo originál Bible, ale když slyším slovo "bible", jako bych slyšela slovo "kortikoidy". Ale přesto nikomu víru v cokoliv neupírám. Vím, že život po smrti je krásný, že to složité mám za sebou a pro mě je krása života v přítomnosti, v lásce k životu jako takovému, bez falešných berliček ♥♥♥

Čtěme Bibli tam to všechno je...Mě dal smysl života Bůh. Dal mi i vyhlídku na život po smrti. Bez této jistoty je dnešní život opravdu hodně složitý.

Možná je lepší po smyslu žití nepátrat a jen si žít po svém.

Až mi někdy udiví, že na moji radu někdo v rodině dá. Nesmí se ale podávat jako nějaký nátlak, nebo dokonce rozkaz, jen sdělit své zkušenosti, ber či ne, to už záleží na dotyčných.

Vnučka před státnicemi se zaobírá myšlenkou, proč má dělat činnosti, které dělat nechce. Je to pomáhání v domácnosti. Studium ji baví. Dokonce si zapisuje , kolik času ztrácí ze života. Že život je i vaření, praní a úklid nebere. Ano, smysl života je být na světě užitečný a šťastný.