Stáří je potvora zrádná

Nojo, ale...mám-li navázat na pátou větu druhého odstavce...zdravotní problém obvykle nezmizí, když si ho přestaneme všímat. Spíš naopak. Teď si vzpomínám na rozhovor dvou učitelek u sousedního stolu ?, bavily se o tom, že jedna z jejich studentek je těhotná, a když byla tázána, proč se s tím nesvěřila včas, odpověděla, že si myslela, že když si toho nebude všímat, tak to přejde.

Paní Lenko, přece říkám, že stáří je potvora zrádná a z každým si dělá co chce, ale musíme to do toho konce vydržet.

Sice netrpím panikou z šedých vlasů nebo vrásek, které mne zdobí :-), ale stejně bych na rozdíl na od předchozích uživatelů měla ráda třeba padesát let. Vůbec si netroufám říci, že stáří je krásné a pohodové, maminka mého muže hluchoslepá a měli jsme jí doma několik let s Alzheimerovou chorobou, věřte, že je to řehole. Jsem pět let v důchodu, nyní pečuji o dva seniory a více sil bych uvítala.

Oprava: "Bože, dej mi sílu, abych změnila, co se změnit dá. Trpělivost, abych neměnila, co se změnit nedá a moudrost, abych jedno od druhého rozeznala..."(Christoph Friedrich Oetinger)

Velmi pěkné, především ty poslední tři odstavce. Každá etapa života sebou nese určité problémy , ale i radosti. Někdy musíme, vydržet, někdy bojovat, "Bože, dej mi sílu, abych změnila, co se změnit dá. Trpělivost, abych změnila, co se změnit nedá a moudrost, abych jedno od druhého rozeznala..."(Christoph Friedrich Oetinger)

Hani, děkuju za pěknou úvahu.

Také se stářím spolupracuji a vlastně je mám i ráda.

Omlouvám se za zmatečné psaní, ale operovaná ruka se špatně ovládá. Ztotožňuji se s komentářem Jitky C.

Pěkný článek i diskuse. Ztotožňují se s

Hezké a pravdivé. Škoda, že některé nemoci nesouvisí se stářím. Ale stále je pravdivý bod první :⁠-⁠), ráno vstát a žít.