Knoflík, frajer, pumpa. Slova převzatá z němčiny nevadí, ta z angličtiny pobuřují
Ilustrační foto: Pixabay

Knoflík, frajer, pumpa. Slova převzatá z němčiny nevadí, ta z angličtiny pobuřují

13. 4. 2023

Jsem švorc. Nafasoval jsem materiál. Jak ti to šmakovalo? Nemohl bys mi helfnout? Kluk se fláká, měl bys ho trochu víc komandovat. Některé běžně používané výrazy naši předkové převzali z němčiny. Staly se součástí mluvy a nikdo už nepátrá nad jejich původem.

Dneska nebyl žádný kšeft, tak jsem rád, že už mám fajront a dám si teď šlofíka. Slyšet něco u lidí vyššího věku není vůbec výjimečné. Například u starých pánů, kteří pracovali v hornictví či těžkém průmyslu na Ostravsku je naprosto běžné, že používají výrazy mající původ v němčině, aniž by nad tím vůbec přemýšleli. Vliv němčiny býval v českých zemích silný a v češtině zanechal dodnes silnou stopu. Zajímavé však je, že mnoha lidem germanismy v češtině nevadí, zatímco slova mající původ v angličtině je zlobí.

Mám home office, musím se jen trochu nabrífovat, jinak po mně můj boss nic nechce, je to fakt mega king. Když nedávno jeden mladík řekl tuto větu svému dědovi, ten se rozzlobil: „Mluvíš jako blázen, čeština je krásný jazyk a vy mladí ji ničíte takovými pitomými anglickými výrazy. Nesnáším, když se čeština nyní tak ničí.“

Dotyčný pán však běžně říká například slova flaška, šminky, štamgast, vypucovat… Používá je místo toho, aby řekl láhev, líčidla, stálý host, vyčistit. Je tak zvyklý, tak se v rodině mluvilo v době jeho dětství, mládí. Stejně tak se mluvilo a mluví mezi jeho vrstevníky, s nimiž pracoval, chodil na pivo. Když ho vnuk upozornil, že používá germanismy, které v češtině nemají co dělat a mladé generaci připadají k smíchu, naštval se: „Mluvíme každý o něčem jiném.“

„Ne, dědo, nemluvíme. Jazyk prochází vývojem, v každé době do něj pronikala spousta slov z jiných řečí.“

Někdo to nazývá ničením jazyka, někdo naopak obohacováním. Jazykovědci volí výraz prolínání.

„K prolínání cizích jazyků a češtiny docházelo i v minulosti a vždy se našel někdo, komu to bylo trnem v oku,“ říká Martin Šemelík z Ústavu pro jazyk český. „Je pochopitelné, že v době národního obrození lidem vadil vliv němčiny. Ale když se na to díváme z dnešní perspektivy, němčina náš jazyk obohatila. Čeština německý jazyk pojala do sebe, dobře si s ním poradila. Nyní běžně říkáme například fotr, když chceme otce označit trochu pejorativně. Bez vlivu němčiny bychom neměli řadu dalších slov, například ksicht, rašple. Repertoár slovní zásoby se tím rozšířil,“ vysvětluje.

Záleží vždy na tom, v jaké politické a společenské situaci se nacházíme. Jeden pětaosmdesátiletý pán například vzpomíná na to, jak v mládí žil v městečku, v němž se po roce 1968 usadila posádka sovětské armády. „Já v té době například odmítal používat výraz učiliště, které pochází z ruštiny a zásadně jsem říkal učňovská škola. Byl jsem háklivý na vše, co pocházelo z ruštiny, tak moc jsem ty Rusáky v našem městě nenáviděl,“ vzpomíná.

Podobně se chovali mnozí lidé po druhé světové válce, kdy odmítali hovořit německy, zatímco jiní měli němčinu ve svých slovnících tak usazenou, že německá slova běžně používají dosud. Některé germanismy v češtině tak zdomácněly, že už vůbec mladší generace netuší, že jde o slova mající původ v němčině. Šuplík, pudl, knoflík, biflovat, šichta… To je jen malý výčet těch, které se staly naprosto běžnými.

„Nyní jsme v situaci, kdy podobný vliv jako měla třeba v devatenáctém století němčina, má angličtina. Ale opět se u nás s angličtinou pracuje, nepřijímáme její slova bez modifikace, upravujeme si je. I s tímto vlivem se čeština vypořádala, obohatila se,“ říká lingvista Martin Šemelík.

Mimochodem, bylo by libo dát si buchtičky se šodó, k nim šampaňské a po večeři si zavolat šarmantního šoféra? Připadá vám na té větě něco divného? Ne? Nevzbuzuje pohoršení? Mezi milovníky takzvaně čisté češtiny by rozhodně pohoršení vyvolat měla, je v ní totiž spousta slov, která pocházejí z francouzštiny. I ona nám češtinu hodně zaplevelila. Nebo ji obohatila?

 

 

Český jazyk životní styl
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Jak už se někdo zmínil v komentáři, čeština a němčina tu byly po staletí vedle sebe nebo dokonce "v sobě", takže není divu, že se hodně slov v nějaké gramaticky srozumitelné podobě dostalo k nám. S celkovým rozšířením vědních oborů, které všude nezdomácněly, narůstá pochopitelně i slovní zásoba. Tam, kde se nedá použít české slovo, cizí pojem vítám. Třeba to sloveso kliknout z anglického click je mi milejší než říkat ťuknout na..... Ale některá zaběhnutá slova mermomocí nahrazovat anglickými se mi nelíbí. Třeba teď už nejsou sušenky, ale cookies. Proč? atd.
Lenka Kočandrlová
Češi bohužel byli vždy kam vítr - tam plášť. Když byla vrchnost a lepší lidi Němci,tak se němčilo. Po r.1948 se mělo za nejlepší všechno,co zavánělo ruštinou. Dnes se leze do zadku USA a EU a tak se mezinárodní = přehání se to s anglickými výrazy,aby se hoodně předvedlo,jak jsme loajální a světoví. A já říkám : nejlepší je diluviální konvrš, to je nabeton.
Dana Hošková
Angličtinu jsem vystudovala a živila jsem se jí. Mám ji ráda. Přesto mi vadí bezbřehé přejímání anglicizmů tam, kde máme česká slova. Např., proč vymizely z nabídky cukráren bábovičky a jsou z nich cupcaky? Proč si nemůžu objednat tvarohový dort, ale cheesecake? Jedna věc jsou moderní technologie, kde vymýšlení nových slov v češtině nemá smysl. Jiná věc je běžný život. A mimochodem, proč jsou dnes z vedoucích manažéři, z tajemníků sekretáři, z předsedů prezidenti, ze sídel rezidence a pod? Snad by ještě v dávaly smysl asistentky prodeje místo prodavaček, protože v řadě obchodů opravdu nic neprodávají.
Zdenka Soukupová
Ano, máme hodně počeštěných slov a jejich původ si už neuvědomujeme. Vzpomněla jsem si při tom na svého dědu. Bydleli jsme ve vesničce asi 6 km od Sudet. Takže tam se mísila čeština s němčinou asi dvojnásob. Jednou mi maminka koupila na pouť nové šaty. Běžela jsem je ukázat dědovi a ten mi řekl hezky "česky": Tak si je voprubuj, ať vidím, jak ti pasujou. Dnes by tomu asi děti nerozuměly. Ale s odchodem generace mých prarodičů se už v naší vesničce mluví víc správnou češtinou. Anglicismy mi taky trochu vadí. Asi to bude tím, že jim často nerozumím. Ale ráda si to vygůglím, jak píše Eva.
Eva Kadlecová
Chtěla bych navázat na paní Řezáčovou. Germanismy se pevně usadily především v hantýrce různých profesí. K nejpočetnějším asi patří v hantýrce koňařů, ať dostihových nebo sportovních. Takže máme cígle, pígle, trenzu (otěže, třmeny, uzdečka), hirdu (proutěná překážka), heku (živý plot) a mnoho dalších. Z angličtiny jich je méně a většinou se nepočešťují: steeplechase, cross country apod. Z novodobých anglismů mám nejraději ten, že si můžu něco vygůglit :-)
Ilona Erika Kolář
Naprostý souhlas s paní Řezáčovou. Vždyť moje babička neuměla ani pořádně česky.
Miloslava Richterová
Je jasné, že vzhledem k naší historii nám některá přejatá již zlidovělá slova nevadí. Anglicismy jsou dnes móda, mladí chtějí být in a také cool, nejedná se jen o řeč, je toho bohužel víc, čím se zapleveluje nejen Evropa.
Hana Řezáčová
Proč germanismy tak nevadí a slova z angličtiny ano? Nejsem žádný jazykovědec, ale tak "od sporáku" bych řekla, že je to jiným vývojem. Němčina tady byla s námi staletí, dokonce i převažovala, šlechta mluvila německy, majitelé továren byli z Německa a z Rakouska. český jazyk se horkotěžko prosazoval - tak se německá slova, často zkomolená, jaksi usadila v mluvě lidí a dlouho tam zůstávala, některé se používají, jak je uvedeno v článku, dodnes ... S angličtinou je to jinak - její stopa zde je ještě málo znatelná, prakticky jen v počítačovém světě, žádní Angličané s námi nežijí - je to jakási móda míchat do češtiny anglická slůvka, často snaha být "in" a plno lidí anglicky neumí, tak se "nechytají" (na rozdíl od němčiny, té kdysi rozuměla většina) ... Před časem jsem si v kavárně objednala u mladinkého číšníka kávu a štrůdl a on mi nerozuměl - musela jsem mu to přeložit - no, přece jablečný závin ... Jazyk se opravdu vyvíjí, čert ví, jak se bude mluvit třeba za dvě sta let ...
Blanka Lazarová
Ne všechno se ujme. A jiné to je , když je to právě teď čerstvé a někdy až směšné. A za pár let už nám to nepřijde divné. Tak to prostě je, ať se nám to líbí nebo ne. Např. posíláme SMS ku. A to je úplný nesmysl. V překladu to znamená S short (krátký) M message (zpráva) S service. Logicky žádný servis neposílám, posílám jen SM ku (krátkou zprávu). Tož tak. :-)
Jiří Dostal
:-) Problém je pro povolanějšího (než jsem já), potíž s angličtinou je asi spíš v odlišné skladbě jazyka a v myšlení v tomto jazyce, ostatně přejímaná slova mají zhusta původ v latině; jako příklad může sloužit "married", což neznamená naše "manželství", natož pro všechny... :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%