Památník padlým na bojišti 1.sv. války z roku 1918. Historická fotografie z archivu M. Richterové

Příběhy starých fotografií: Zamyšlení

27. 3. 2023

Staré fotografie vypráví. Máme je v albech i v krabičkách a uchováváme je jako nejdražší poklady. Ráda si prohlížím tyto památky na své předky a vzpomínám. Prohlížím i fotky těch, se kterými jsem se naživo nesetkala, jsou to i dědové.

historie vzpomínky

Autor: Miloslava Richterová

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Polednová 4.4.2023 18:50

Smutné, ale je to moc hezky napsané.

Soňa Prachfeldová 30.3.2023 10:32

Mílo, kruté osudy, způsobené nemilosrdným vražděním. Do Lidic nemohu jet opět, moc mě to sebralo. Ve Volarech pomníčky židovských žen z Pochodu smrti, skoro na každé ovci stojí pomníky na počest padlých. Asi mnoho nás má mezi předky takto zabitého. A státy vedené bezohlednými, na ně to nepůsobí a pokračují dál?

Miloslava Richterová 29.3.2023 09:44

Paní Jírová, to mne mrzí. A kolik těch památníků se jmény padlých spoluobčanů je, v každé vesničce je opatrují, ve městě je jich i několik. Pořád je naděje, že až zase státníci při návštěvě jiné země spolu s místními položí kytice při vyslovení úcty padlým, postojí trochu delší dobu a pak si řeknou, pojďme se domluvit, tohle už se nebude opakovat.

Zdenka Jírová 29.3.2023 00:58

Napsala jste to nádherně. Také mám svého strýce zvěčnělého na pomníku padlých v 1. světové válce. Zbyly mi jen jeho lístky z fronty a fotografie ve vojenském před odchodem. Byl jen jedním z těch 10milionů padlých v té Velké válce, jak se dříve říkalo. Nikdy jsem nemyslela, že se dožiji doby, kdy se zase budeme muset bát války. Jsem proti jakékoliv válce , každý problém se dá nakonec domluvit, ale jen v tom případě, že je dobrá vůle. Zatím není a mnoho politiků se stará, aby ani nebyla, protože - jako vždycky jde o peníze. Záminka se také rychle najde. USA je na záminky přeborník.

Miloslava Richterová 28.3.2023 21:24

Děkuji všem čtenářům za přečtení. Také mnoho uměleckých děl bylo vytvořeno s úmyslem upozornit na nesmyslnost a hrůzy války, i v lidové písni a písních dalších téma zaznívá. Co knih už bylo napsáno a i dnes se vydávají nové, které nám chtějí říct to jediné - život a válka nejdou dohromady.

Hana Řezáčová 28.3.2023 20:41

Dojemné a poučné čtení! Děkuji ... A připojuji se k panu Matouškovi v 15:26 a volám z plného hrdla : Válka je vůl!

Zuzana Pivcová 28.3.2023 20:04

Banderu si "našla smrt" až v 50. letech ve Spolkové republice, kde se usadil po válce. To také o něčem svědčí.

Jan Zelenka 27.3.2023 23:16

Neveselé, leč velmi pravdivé. Lidice znám velmi dobře. zaujala mne ale zmínka o Banderovi. Byl to fašista, který je dnes na Ukrajině uctíván jako národní hrdina. A nejen on. Aby nám v tom volání -sláva Ukrajině - neunikla tato fakta!

František Matoušek 27.3.2023 15:26

Příspěvek nutí k přemýšlení. Jeden z mojich předků zahynul v I.svět.válce. Doma čekala žena a 6 dětí. Válka je vůl.

Zuzana Pivcová 27.3.2023 14:40

Vašeho příspěvku si velice vážím. Mnoha lidem se o tom už nechce mluvit a mladí často ani nevědí, protože se nedověděli. Já jsem v tomhle poznamenaná prací ve vojenském archivu a věřte, že někdy říkám: Neměli mě tam pouštět.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek