GLOSA: Nepustím si stáří k tělu, ještě ne!

V posledních letech často říkám, že si pořídíme slepičky, přestaneme "trajdat" a budeme si v klidu na lavičce užívat důchod. Každý rok to posunu, a sama jsem zvědavá, kdy se těch domácích vajíček dočkáme. Když ty nabídky jsou tak lákavé. Stáří si nepřipouštíme, i když už tady je. Hezké zamyšlení o životě.

Taky si svůj věk neuvědomuji, ale nepoměřuji ho oblečením. Celý život se oblékám v podstatě stejně – styl sportovní elegance, barvy vzájemně ladící, nic výstředního. Občas mi ho připomene někdo jiný, když mě pustí sednout v tramvaji. I přes respirátor a brýle pozná, že už jsem starucha. Ovšem zlé je, když věk připomíná vážná nemoc. Jani, ať ti mladý duch vydrží dlouho a netrápí tě neduhy. :-)

Sympatický přístup. Já mám dobrou genetickou výbavu, můj tatínek ani po amputacích nohou nerezignoval a byl odborně i literárně činný.

Nerezignovat! Souhlasím, Jano, krásně jste to vystihla.. K tomu oslovení - dobře svého času utřela mladou pečovatelku má tehdejší devadesátiletá tchýně. Po oslovení "babi" se okatě podivila - "ani nevím, že má syn další dítě a já vnučku!" Od té doby ji všechny pečovatelky nazývaly jen jménem.

Jano, děkuji za Váš článek, budu taky zkoušet nerezignovat, i když to mám velmi těžké.Náladu mi zvednou děti, vnoučata a teď už i pravnoučata. Taky telefon od kamarádek je milý, když se člověk skoro nikam nedostane. Díky Jano.

Mě zase vadí oslovení prodavačky v obchodě "mladá paní", nejsem už mladá bohužel.

Správně, to se mi líbí, nerezignujte! A to oslovení ve zdravotnickém zařízení...já myslela, že už se to nesmí.